Jak je to s nestranností?
www.inadhled.cz Existuje mnoho situací, které je třeba nějakým způsobem posoudit a rozhodnout. Lidé, kteří jsou pověřeni vedením diskuzí, sportovních utkání, výběrových řízení, řešením sporů či například výběrem správného kandidáta na pozici, adepta na grant či osoby vhodné k přidělení úvěru, by měli vycházet z racionálního myšlení a úsudku ovlivněného pouze realitou a skutečnou vypovídající hodnotou. Držet se předem daných pravidel a nenechat se ovlivnit ničím. Tedy ani penězi, subjektivními pocity a tlakem veřejnosti. Je to ale vůbec možné?
Prezidentské volby ve Spojených státech jsou ve stádiu střetů mezi oběma kandidáty za přítomnosti televizních kamer. Tyto veřejné diskuze jsou v USA často rozhodující, zvláště tehdy, když je předpokládaný výsledek velmi těsný. Navíc je třeba si uvědomit, že možnost korespondenční volby je maximálně diskutabilní, protože například Američané žijící u nás mají právě dnes poslední dem, kdy mohou své hlasy přes svou ambasádu odeslat. Nakolik fér je tato varianta, o tom lze dlouze polemizovat a v minulosti už se párkrát stalo, že se ze samotných voleb díky korespondenčním hlasům stala fraška.
Nicméně první duel mezi Demokratem Joe Bidenem a úřadujícím republikánským prezidentem Donaldem Trumpem byl moderován velmi jednostranně, kdy vedoucí diskuze podstatně častěji přerušoval Trumpa a výrazně stál při Bidenovi. Také hodnocení politologů se odvíjí od toho, která strana jim je bližší, a třeba ten vyjařující se na TV Nova byl možná u jiného pořadu, než řada jiných, kteří měli právo pořad nějak komentovat. Takže u moderátora i řady odborníků vyjadřujících se k tématu o nestrannosti hovořit vůbec nelze.
Dalším případem byl dvojzápas o fotbalovou a bohatě dotovanou Ligu mistrů mezi Slávií Praha a dánským mistrem Midtjyallandem. První zápas skončil bezbrankovým smírem a rozhodnout se mělo v Dánsku. Za stavu 1:1 byla právem písknuta ke konci zápasu penalta, kterou bravurním zákrokem brankář Slávie Kolář chytil. V tu chvíli postupoval pražský tým. Jenže rozdodčí sedící u zařízení zvaném VAR nepochopitelně nahlásil neexistující přestupek brankáře, penalta se opakovala a padnul vítězný gól Dánů.
Kdyby to byl přátelský zápas, nic dramatického by se nestalo, ale tady šlo minimálně o 400 miliónů korun, které dostává každý startující v Lize mistrů. Možnost odvolat se neexistuje a stěžovat si můžete tak akorát na lampárně, jak se říká na Ostravsku. Lampárna je místnost, ve které mají horníci svá svítidla. Hlavní rozhodčí se ani neobtěžoval situaci na obrazovce zkontrolovat, přestože o jeho platu s dietami si většina z nás může nechat zdát. Jaká byla motivace, o tom můžeme pouze spekulovat. Jisté je, že tam, kde se točí velké peníze, se v zákulisí rozdávají opticky podstatně menší obnosy či pozornosti, přesto natolik dostatečné, aby se arbitři snížili k podlostem.
Podobně bychom mohli pokračovat u mnoha soudních sporů a případů. Často se soudce nechává unést subjektivními pocity a jistým postavením dávajícím mu v nějaké situaci moc. Odsoudit nevinného je poté snadné, ale jen výjimečně se stane, že se domnělý zločinec očistí a po různě dlouhé době se ukáže pravda. Soudce mezitím soudí dále a pravděpodobně se mu nic nestane. O výčitkách svědomí není třeba ani hovořit. Ty nejsou. A to už vůbec nemluvíme o ovlivňování soudů, kde je mocným činidlem dostatečný obnos peněz, slíbený postup či pistole u hlavy přiložená preventivně před samotným rozhodnutím. Někdy je tak cestou k odhození nestrannosti profit, jindy strach.
Zjevnou absencí nestrannosti trpí média. Česká televize je unikátním vzorkem toho, jak lze novinařinu dělat tendenčně. Není to však ojedinělé zvěrstvo, kdo vlastní média, ovládá konzumenty produktů vycházejících z mediálních domů. U nás máme smůlu, většina patří liberálům, takže jsme velmi zkušeně proevropsky a z pohledu USA ,,proDemokraticky'' masírováni. Nyní navíc ještě díky covidu-19 nám je vštěpováno, jaké nebezpečí se na nás valí, přičemž řešení a spásu nám přinesou podřízení Billa Gatese. Moderátoři pořadů a tvůrci zpravodajství patří k středolevé komunitě a dle toho z obrazovek a plátlů vypadávají neskutečné lumpárny. Ovšem jako strava pro stádo dostačující.
Nestrannost je pojem, který v podstatě vystihuje pouze relativní ideál, jehož existence je naprosto nemožná. V každém člověkovi je určitý názor, má jisté vnímání a jeho mysl podléhá různým vlivům. Různá rozhodnutí a projevy jsou poté následkem souborů mnoha atributů, které jednotlivce předurčují k nějakému zaměření, přidání se k jisté části společnosti, kterou podvědomě zvýhodňují. Má li tato činnost určité morální hranice, je jejich vystupování a rozhodování nestrannosti bližší, než když je ovlivňuje vlastní prospěch, touha po viditelnosti nebo pocit vlastní neomylnosti. Bohužel amorálnost se stala normou doby. I proto si tu tak žijeme. Kde není nestrannost, nečekejme spravedlnost. A je jedno, nadáváme li na sport, volby či soudní rozsudky.
Jindřich Kulhavý
