Kdo nám škodí nejvíce?

  Ostatní si aspoň občas přečtou nějaký článek, poslechnou zpravodajství, zhlédnou více či méně autentické záběry z různých míst, na nichž se něco děje. Internet poskytuje stále dost informací a i přes rozsáhlou cenzuru se na veřejnost dostanou zajímavé zprávy, které v oficiálních médiích nevidíme. Něco jsou tzv. fejky, které mají zmást, plno jiných jsou však fakta a svědectví v různých podobách. Smutné je, že výrobou podvrhů se zabývají i proslulé světové televizní stanice, ovšem ani naše ČT se nestydí za zkreslené zpravodajství dodané na něčí zakázku. Podobně pracují i některé deníky. Dodávat upravenou pravdu i lež je často jejich hlavní náplní. Opět v něčím zájmu a ku prospěchu jedněch. Na druhé straně vždy zůstanou ti, kteří na obranu nemají dostatečný arzenál. Pokud nevíte o čem je řeč….Záběry z válečných zón v Iráku, Ukrajině, Libyi a Sýrii byly často podvrhem, ČT nám pro změnu přinesla ve spolupráci s policií zinscenovanou potyčku mezi obhájci a odpůrci migrace.

  Tím byla určena první skupina lidí škodící celé této zemi. Média ovládající politici a jejich sponzoři jsou těmi, kteří zneužívají svého postavení. Novináři, kteří ztratili svou čest, jsou poté opravdu dokonalým nástrojem k ovlivňování obyvatelstva. A podíváme li se na poslední volební výsledky, daří se jim to.

  Druhou skupinou jsou idealisté. Představují si totiž svět takový, jaký by ho chtěli mít bez ohledu na veškeré okolnosti a události. Jejich heslem bývá Rovnost, láska, bratrství, či nějaká další podobná slova. Bohužel v globálním měřítku nenaplnitelná. Lidstvo má totiž svou historii, která se utvářela v různých místech jinak. Navíc každý národ má svá specifika, nejde o homogenní hmotu. Existují více i méně schopní, ne každý stejně dobře hospodaří, nerostné suroviny jsou uložené na různých místech, v neposlední řadě se liší velikost inteligence v jednotlivých oblastech. Ze zaostalého Afričana s IQ 60 špičkového chirurga neuděláte, dokonce ani průměrného inženýra, zvláště,  když má problém poznat, kterou částí lopaty se přehazuje písek. Idealisté přesto prosazují svůj názor za každou cenu. Samozřejmě ve chvíli, kdy dojde k problémům, jsou první, kdo uteče.

  Zelení, ochránci přírody. Nutno konstatovat, že příroda je velmi podstatnou součástí našeho bytí. Naštěstí pouze tehdy, žijeme li s ní v určité symbióze. Dokáže nám mnohé poskytovat, zaslouží si za to péči. Nic se však nesmí přehánět. Zelení se postupně stali silnou levicovou partají se snahou mluvit do všeho. Nejdříve se zajímali pouze o ekologii, za kterou schovávali teror vůči motoristům, podnikatelům a společnostem. Nyní jsou obzvláště aktivní ve věci migrantů a jejich importu do Evropy.

  Další partičkou k pohledání je levicová mládež vyhlašující svá práva na svobodu. Její zástupci odmítají ctít soukromé vlastnictví, právo na soukromí. Jsou hluční tehdy, brání li svá práva, a naprosto arogantní, jsou li upozorňováni na potřebu dodržovat pravidla a zákony stanovené širokou veřejností. Vše, co se jim nelíbí, označují jako pravicové, xenofobní, netolerantní.  Zato homosexualita a její podpora se jim zdá naprosto normální. Její propagace je často naprosto urážejí vztahy v normální rodině složené z muže a ženy.

  Všechny výše uvedené skupiny spolupracují s neziskovým sektorem. Rozmáhající se nový druh byznysu, kdy se státní peníze přelévají do naprosto nepřehledné činnosti společností, většinou označovaných jako charitativní, vzdělávací a humánní, stojí neskutečné množství financí plynoucích z daní nás všech. Přitom jde většinou o pračku peněz a lidé spojení s neziskovkami se mají daleko lépe než ti, kteří daně odvádí. A o tom, že charita je jeden z nejlepších kšeftů současnosti, jsme už psali. Migrace je ideálním prostředím pro tyto vyžírky, bez nichž by byl svět krásnější. Navíc působením na tomto poli mohou zvyšovat svůj vliv různé zájmové skupiny a jedinci. Důkazem toho je miliardář Soros.

  Samozvaní intelektuálové patří k tomu nejvýraznějšímu, co se v naší době prezentuje. Umělci sami sebe pasují do role všeználků, berou si právo soudit kohokoliv, kdo je známější, než oni samotní. Stejně, jako herci hrají své filmové a divadelní role, snaží se vžít i do těch skutečných. Neuvědomují si však, že politika má svá specifika, která jsou odlišná od těch, která prezentují na prknech a před kamerou. Využívají své popularity i možnosti oslovit obecenstvo a vyplnit mediální prostor. Bohužel jejich kontakt s realitou je často daleko menší, než ten lidí žijící jen své životy. Otázkou je, kde berou právo myslet si, že jsou inteligentnější, než zbytek národa.

  Poslední skupinou jsou politici a předáci odborů. Vzhledem k tomu, že jde o propojenou část naší společnosti, lze je dát do jednoho pytle. Spojujícím článkem je nenasytnost, touha vládnout davům a zároveň vlastní nedotknutelnost. Koncentrovaná moc vložená do jejich rukou je poté často zneužívána nejen k obohacování, ale zároveň i represi na ostatním obyvatelstvu.

  Podíváme li se výše, je třeba konstatovat, že jsme pod velkým tlakem, který je na nás vytvářen z mnoha stran. Systematičnost likvidace prastarých hodnot a zvyků je už odstrašující. Navíc za vším je hamižnost a touha po penězích. A naše obrana zatím slabá. Necháme li se nadále zneužívat, nepostavíme li se této zvůli, nebudeme mít právo si ani stěžovat. Tedy…pokud Vás to vůbec zajímá.

J3.K