Kdo zná skutečný stav věcí ?
www.inadhled.cz Poslední dobou hoří kolem nás mnoho ozbrojených konfliktů, politických afér, hospodářských krizí, nálada ve světě je relativně napjatá. Prognózy odborníků hrozí všeobecným nedostatkem v budoucnosti v mnoha oblastech, je to o strach vzhlížet k budoucnosti.
Přiznejme si, že většina z nás je pouhými loutkami na jevišti zvaným svět. Již od malička je do nás pod tlakem tlačeno mnoho dezinformací. Jak moc se rozchází pravda od skutečnosti, to nikdy nezjistíme. Dějepis před rokem 1989 a nyní se liší, z lapků se stávali hrdinové a bratr Žižka má nadživotní sochu na kopci nazvaném po něm. Žižkov není jedinou absurditou kolem nás, sbírka na vyhořelé Národní divadlo, vajíčka v Karlově mostu, bitva na Bílé hoře, významní autoři z naší literární historie spojení s obrozením, glorifikace Václava Havla a plno dalších zkreslených událostí nás provází celý život.
Mluvili jsme doposud o Čechách, ale jde o celosvětový úkaz. Každý národ potřebuje své hrdiny, historici dle toho upravují minulost, někteří jsou schopni vyrobit falzifikáty, které nevedou k osobnímu obohacení, ale stanou se základem k budoucímu náhledu na minulost. A od bludu se poté odvíjí mnoho životů, na základě lži vznikají náměty pro filmy, knihy i romantické eposy. Kolik kronik bylo sepsáno až mnoho set let po skutečných událostech. A pokud si někdo myslí, že po tři sta letech si někdo něco pamatuje lépe, než po šesti stech, je to omyl.
To vše se však netýká pouze historie. Stejným přístupem se prezentuje i přítomnost. Média, politici a generálové upravují skutečnost dle obrazu svého. Nikdo z nás tedy nezná skutečné příčiny anektování Krymu, vznik války na východu Ukrajiny, události kolem Islámského státu a v Sýrii, zrovna tak ani stav za naší, evropskou i celosvětovou politickou oponou. Naše poznatky a názory utváří média a jejich informace se liší dle toho, kdo je vlastní. Pokud by u nás teoreticky například Právo patřilo ruskému proputinovskému oligarchovi, možná bychom měli o Krymu jiné informace, než které by nám přinášel potencionální proamerický majitel jiného deníku. A právě o tom to je. Naše vědomí utváří jiní a zneužívají obrovského potenciálu ukrytého v propagandě. Většina válek je podmíněna touhou po ekonomickém prospěchu a politika jde ruku v ruce s agresí. Válkami nemyslíme pouze ozbrojené konflikty, odehrávají se i na poli obchodu, vítězové si rozdělují sféry vlivu a nikoho nezajímá dav, který k vítězství pomohl. Právě z toho davu se později vyždímají zisky.
Krym je nyní čerstvým důkazem lišícího se pohledu na sled událostí. Dokud se neodeberete přímo na místo činu, nezapátráte v historii oblasti a nepromluvíte si s místními lidmi, nezískáte vlastní názor. Kdysi jsme byli pod tlakem Moskvy, nyní nás ovlivňuje proamerické smýšlení. Kde je skutečná pravda? Už dávno se nedá říci, že uprostřed. Vždy je pouze tam, kde se odehrává historická událost. Pravda je přímo v lidech, kteří se jí účastní a pokud ji někdo zná, jsou to jen a právě oni. A někdy ani oni ne. Vše ostatní je jen práce politiků, novinářů a spisovatelů. Takže většinou i žonglérů a manipulátorů s historií a pravdou.
Nepodlehnout tlaku propagandy je téměř nemožné. Není možné věřit všemu, co si přečteme v novinách a na internetu, nelze věřit ani tomu, co vidíme v televizních zprávách. A naše názory by ztratily často na své radikálnosti, kdybychom měli možnost vše vidět na vlastní oči. Bohužel, pravda má různé podoby a i když s tím plno mých kritiků nesouhlasí, existence pravdy je potlačena její samotnou prezentací.
J3.K
