Kontrasty kolem nás

  Člověk přírodě opravdu moc nenaslouchá a ta nejbohatší část lidstva si myslí, že jí dokáže dokonce rozumět a poroučet. Veškeré snahy ovládat počasí končí jeho pryzněním a následky na sebe nenechávají dlouho čekat. Za každý pokus mít vliv na klima nám to je vráceno povodněmi, sněhovými přívaly či naopak zimami bez sněhu. Dokonce i solární a větrné parky mění životní prostředí ve svém blízkém, za vrtulemi i vzdálenějším okolí. O existenci chemtrails pochybují už jen šílenci. A pokud si někdo z vás kupuje bio potraviny, musíme se ho zeptat. Opravdu si myslíte, že na ně z oblohy nepadá nic z toho, co tu způsobuje vyšší nemocnost a kontaminaci půdy úplně všude. Nevadí Vám, že nad vašimi bioprodukty celý rok přes různé mlhy, divné mraky a neustále se vyskytující opary nesvítí slunce z krásně modrého nebe? Kde se bere to bio?

  Povodně likvidující i domy stojící desítky let jsou výstrahou. Nejde jen o to, že koryta řek a potoků jsou dlouhou dobu různě svazována. V horních tocích jsou přeci většinou vcelku stejná. Jenže množství vody padající shůry je tak mohutéá, že ji příroda nepojme. Je tedy se třeba ptát, jak je toto možné? Kde se ta změna bere. Ne, není to přirozenou změnou klimatu. Možná, kdybychom nechtěli poroučet větru a dešti, bylo by těch lokálních katastrof podstatně méně. Navíc… Domy se vždy u řek i potoků stavěly, jen s rozumem. Chlévy měly dveře nahoře i dole, přízemí bylo vyvýšené a domy bytelné. Postavit dřevostavbu na břehu potoka je jen nepochopení schopnosti dřeva, tedy jeho plavání, hnití a nižší odolnosti.

  Letošní povodně byly drsné. Bohužel stejné je i chování politiků. O mizerné koordinaci záchranných prací jsme už psali. O podivném chování armády také. O klucích pomáhajících až po službě a v civilních montérkách a teplácích též. O křivých neziskovkách se zmiňujeme roky i bez jejich „pomoci“ v postižených oblastech. Vybrané peníze často končí v platech neziskovkových hodnostářů a managmentu, přičemž exceluje Člověk v tísni. Na ulicích v Jeseníku bylo možno potkat plno charitativních dobrovolníků roznášejících vodu, sušenky a podobnou pomoc, o kterou upřímně lidé úplně zájem neměli. Potřebovali spíše ruce a technologie. A je tomu tak dosud. Jenže těžkou techniku dobrovolníků do oblastí často ani nepustili a ruce zůstaly za policejními zábranami a nebylo jim povoleno pomáhat.

  Lidé potřebují také peníze. Pojišťovny z mnohých povinností vykličkovaly, ostatně jak je jejich zvykem, přeci jenom to má být hlavně výdělečný byznys. Politici si přidali na platech, ale místním až na malé všimné, které jim domy neopraví ani nové postavit nepomůže, nic navíc nevěnovali. Tedy mimo pár fotek exhibionistů v kostkatých košilích či čistých montérkách. Zločinci v kvádrech jsou odtrženi od reality a lidem pomohli více již tak státem odíraní spoluobčané. Stydíme se za elity sedící v pražských palácích a snažící se především co nejdéle udržet u plného koryta. Problémem samozřejmě je neschopnost udržet státní kasu v pořádku i v době, kdy žádné povodně nejsou. Všechny rezervy slouží k zalátání děr v Stanjurově děravém měšci. A že by naši slavní miliardáři pomohli ve větším měřítku, to asi neklapne.

  Doba není dobrá a charakter lidí je zkažený ze shora. Je to jako s tou smradlavou rybou. Blíží se zima, která rozhodně situaci nijak nevylepší. Doufáme, že lidé neuhnou, roztopí krby a staré dosud fungující kotle, pár studených měsíců překonají. Tedy aspoň ti, kterým se podařilo domy zachránit. Plno z nich musí opustit lokality, kde vyrostly už generace před nimi, protože jim nové příbytky nikdo nepojistí. Mnoho pozemků zůstane prázdných. Ta katastrofa je mnohem větší než si většina lidí uvědomuje. Spoléhat na pomoc vyděračského státu platícího Green Deal už dávno nelze. Stal se z něj nepřítel nás všech. A zločinci, kteří ho vedou, jakbysmet.

Jindřich Kulhavý