Liberální část Západu tu válku chce

  Ukrajinský diktátor, jinak totiž amerického sluhu z Kyjeva Zelenského nelze nazvat, momentálně žadoní v USA o další peníze, zbraně a podporu, za které slibuje porážku vojsk Ruské federace. Vzhledem k chybějícím vlastním brancům, obrovské korupci a defraudaci je Ukrajina jasným outsiderem  této války. Nepomáhají dodávky zbraní, desítky sankcí vůči ekonomice Ruska, podíl cizích vojáků či specialistů sloužících kyjevské skvadře. Z Ukrajiny částečně vlastněné americkými fondy typu Black Rock se stala černá díra. Miliardy dolarů, eur i korun jdoucí do rukou vládnoucí vrstvy v této zemi mizí takovou rychlostí, že je rotačky nestíhají ani dotiskovat.

  Ukrajinci u nás žijící o válku nestojí a řada z nich už se do mateřské země nikdy nevrátí. Není se čemu divit, u nás vse jim i díky značným pobídkám převyšujícím podporu pro Čechy žije nadmíru dobře. Navíc mají mnoho úlev, což se týká například provozu osobních automobilů, bydlení a školství. V mnoha sférách vytlačili našince z pracovních míst, ukrajinštinu slyšíte všude. V obchodech, v restauracích, na stavbách, ve skladech, taxících, okrádají Vás za pokladnami v Lidlu (tam systematicky, co nákup, to zásadní chyby) i v dalších supermarketech. Důležité ale je, že domů se jim už nechce a budují si tu často zázemí. U mužů je to pochopitelné, umírat za Zelenského a západní zájmy nebudou. Ženy přišly s nimi a rodí tu své děti. Samozřejmě opět za naše peníze.

  Nechceme tvrdit, že někteří z nich jsou přínosem. Učí se česky, jsou pracovití a odvádí daně, platí pojištění a svou apolitickou budoucnost chtějí skutečně spojit s Českou republikou. Nemají potřebu se srocovat v různých ukrajinských komunitách, s Ruskem nemají většinou žádný problém a jsou vděční. Bohužel je doplňuje nacionálně uvažující svoloč, které není nic svaté. Naše vláda jim jde na ruku a v podstatě jim vytváří prostředí, ve kterém se jejich nacionalismus často vyšroubovaný až k nacismu výrazně projevuje. Bojovat oddaně za svou banderovskou vlast ale nepůjdou. 

  Západ využívá situace na Ukrajině k vlastním plánům a potřebám. Touha po rozebrání Ruské federace a jejího značného bohatství drtí USA a Západní Evropu už minimálně 2 století a ve vlnách se vrací chuť udělat něco pro naplnění svého snu. To i přesto, že Rusové války neprohrávají. Plíživé rozšiřování NATO už způsobilo posun k ruským hranicím a Ukrajina měla být dalším pootevřením dveří Ruské federace stejně, jako pokus o převrat v Bělorusku či zakomponování Pobaltí, Polska a dalších postsocialistických států do vojenského paktu vedeného Spojenými státy. Rusové však po osmiletém váhání a přípravách řekli STOP a začali čistit svou bývalou svazovou republiku od zla namířeného proti vlastnímu národu.

  Nejsme idealisté, dokonce ani obdivovatelé Rusů, nicméně vzácnou pospolitost chápeme s úctou, a dokonce jim jejich hrdost závidíme. Vladimír Putin i přes nenávist Západu udělal z Ruska opět významnou velmoc schopnou bránit své zájmy. Nejde jen o mohutný arzenál zbraní vzbuzující u logicky uvažujících lidí respekt, ale svůj podíl mají na významu této země i její velikost, ekonomika, diplomacie a nátura národa. Můžete si o Rusku myslet cokoliv, ale přehlížet tyto aspekty je podceňováním, které odkázalo Západ do hluboké krize, jejíž dopady budou ještě tragické.

  Rusové se snaží i na mezinárodním poli uspět. Stojí za organizací BRICS. Čile navazují přátelské styky téměř všude, kde nevládnou USA. Jestliže jejich zbraně jsou velmi vyspělé, i v ostatním se snaží dohnat sféry, ve kterých zaostávají. Peněz na to mají dostatek, kontakty s Čínou a Indií jim dávají možnost získat nejmodernější technologie. A právě vše výše uvedené dráždí Západ k nepříčetnosti. K tomu přidejte bohaté přírodní zdroje všeho, na co si vzpomenete a co EU a Spojeným státům začíná chybět. A máte důvod, proč si západní elity nedají pokoj a chtějí válku. Ony umírat nebudou, jsou připraveny. Tuto „výsadu“ nechají nám. Nenávist k Rusku šíří pomocí médií, politiků a Foltýnů. U některých méně chytrých lidí uspějí, jiní by proti Rusům nikdy bojovat nešli. Srovnávat bývalý Sovětský svas se současnou Ruskou federací považujeme za demagogii. Rusové se v mnohém změnili rozhodně více, než je tomu u Němců, Britů, či Američanů. Kolik z nás to ale vnímá?

Jindřich Kulhavý