Mediální manipulace má své techniky

  Předávání informací pomocí ústního předávání je sice nejběžnějším prostředkem, jak cokoliv šířit, nicméně člověk je tvor kreativní a s fantazií, takže občas, především když chce být věrohodnější či zajímavý, něco málo si přikreslí. A protože je zároveň inteligentní, hned vzniklo přísloví. Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. To znamená, že lidé sami sebe dobře znají a vědí, že jakákoliv zpráva běžící časem a přes více jedinců dostává jiný význam, přestože je založená na reálné skutečnosti. Výsledkem může být lump Jánošík, z něhož si díky době uplynulé od jeho života a přibarvování jeho statečnosti a dobráctví stal slovenský hrdina. Podobné to může být s bratrem Žižkou, který se z lapky a chudého zemana přetransformoval v hrdinu a vojevůdce. Stinné stránky života obou byly potlačeny a vytvářené legendy z nich udělaly výrazně pozitivní postavy historie.

  Říká se, co není psáno, není dáno. Má to svou logiku, protože napsané slovo se těžko zapomene. Na tom fungují naše zápisníky, poznámkové bloky, ale také staré kroniky. A pokud se pisálek uchýlil k popsání skutečné události v době těsně po jejím vzniku, máme štěstí, že jde možná o autentickou informaci. Sice je tu stále riziko vlivu ideologie, kterou vyznává dotyčný zapisovatel, nicméně jistý náznak reality by v jeho dílku být mohl. Tedy pokud to není Pavel Šafr minulosti. A to je právě ten problém s ideologiemi. Pokud si cosi od Šafra někdo přečte za 200 let, rozhodně nebude relevantně informován o dění v tomto desetiletí, přestože bude mít v ruce na první pohled autentickou zprávu. To samé platí o záznamu vysílání České televize, například pořadu Otázky Václava Moravce, protože se divák v budoucnosti díky pravidelnému zvaní pouze jedné strany politické scény nedozví, že existovala i ta druhá. Takže pokud mnich sepisující dění v okolí svého kláštera zmínil cosi o čarodějnici staré Vajtingrové, která kula pikle a čáry, můžeme pouze tušit, že ta milá žena bylinkářka dokázala vyléčit něco, na co byla církev se svými znalostmi a předsudky krátká. Máme tu dokonalý mediální klam.

  Moderní média jdou však dále. Už jen nepopisují dění dle svého zaměření a orientace, ale dokážou doslova vyrábět dezinformace. Jestliže Koniáš pálil knihy, které se mu zdály být zavádějící, Facebook maže zprávy, které nějaký všeználek označí za nepravdivé (opět pod vlivem ideologie), CNN a další televizní stanice mají funkční filmové štáby, jejichž úkolem je natáčet, stříhat a doplňovat komentářem filmy vytvářející dojem reálného dokumentu. Někdy stačí být u demonstrací a vybrat z nich fragmenty, které vyhovují záměru zkreslit skutečnou realitu, jindy jdou ještě dále a najímají si herce. Z toho později vzniká cosi, na co se národ dívá v televizních zprávách a tatík u piva neochotný pátrat po zdroji a pravdivosti předloženého jen zírá. Přitom občas cosi unikne pozornosti tvůrců informací a na youtubu či na sociálních sítích se objeví reálná nesestříhaná informace, která vše ukáže v opačném světle, případně poukáže na výrobu fake news v režii renomované stanice. Dúvěra těch přemýšlivých, kterých je bohužel o něco méně než stádně uvažujících, je nalomena a tito hledají zdroje informací jinde. Musí velmi pečlivě filtrovat, protože ústy předané zprávy, jak je výše uvedeno, mají svou cestu a historii. Dle nich by totiž každý někoho znal, měl známé na ministerstvu, ve vládě či jinde. Což sice není nereálné, ale zdaleka ne o všem se mluví a vytvořit blud z pouhého náznaku čehosi není nic složitého.

  Daleko zajímavější jsou tedy videa. Jak už jsme řekli, ta se natáčí. Takže záleží, o čem jsou, kdo stojí za kamerou a proč vznikla. Jisté také je, že většina z těch, která přináší zásadní informace rozcházející se se zájmy elit, rychle mizí. V poslední době to jsou především ta ukazující na zvěrstva páchaná migranty, muslimy, poukazující na existenci Deep State, pedofilii mezi elitami, nesmyslnost opatření proti koronaviru a jiným nemocem, spojení politiků, bankéřů, podnikatelů s grázly v různém prostředí, podvody farmaceutického průmyslu, chemtrails a další většinou globální události, které se vůbec neměly dostat do povědomí lidstva. Jsou to informace, které jsou vzápětí odstraněné. Jde to vcelku jednoduše, protože většina kanálů, kterými mohou tyto zprávy proudit, jsou vlastněny úzkým kruhem majitelů podléhajících právě těm nejvyšším autoritám. I díky tomu se vylepšují kontrolní systémy, které mají zabránit šíření relevantních a znepokojivých zpráv po světě. A opět můžeme narazit na fake news, protože něco natočit a sestříhat už jde i na běžném mobilu. Takže je třeba sledovat, hlídat, přemýšlet a filtrovat. Skládat mozaiku. Také ignorovat poselství moudrosti lidí, jako je Halík, či hvězdy liberálního spektra facebookových ideologů. Též je třeba nevěřit tomu, co nám předkládají i renomované televizní stanice. To, co si nelze ověřit, nemusí být tak, jak je nám servírováno. Uštědřil li na záběru policista facku ženě, neznamená to, že předtím nebyl brutálně napaden. Je to jen o tom, odkud se záznam pustí. A nelze také opomenout, že média umí dokonce vymazat lidskou existenci. Kdo z vás má čerstvou informaci o T. Robinsonovi z posledního půlroku? Jistě nesedí doma a nepláče nad tím, že už o něm BBC netočí zase nějakou vylhanou reportáž.

  Nacistická propaganda dokázala obracet zprávy z fronty, vybarvovat Adolfa Hitlera v nejlepších barvách a poskytovat svědectví z lágrů připomínající dovolenou v lázních. Nemysleme si, že nynější reklama na Evropskou unii a život v ní, na klimatické změny a potřebu (schopnost) je ovlivnit, na potřebu vakcinovat svět, či hrozby v podobě neuvěřitelných a nadpřirozených schopností Vladimíra Putina a ruských agentů je něčím jiným než obdobou hitlerovské propagandy. Samozřejmě mnohem sofistikovanější, modernější a ještě více realisticky vypadající. Vždyť je do ní také investováno mnoho peněz. Jenže ošálit lze jen ty, kteří se spokojí s pohledem na podstrčenou chiméru, jejíž věrohodnost je nulová. Lidé jsou odnaučováni myslet. Indoktrinace ve školách je prvním krokem manipulátorů, poté následují další. Studium humanitních oborů sloužících k ovlivňování mysli a zabývajících se ohnutým duševnem, ideologická mediální masáž vedou k rozkladu společnosti. Liberálové pracují systematicky. A my ostatní jen nevěřícně koukáme, co do nás valí. Přitom víme, že většina věcí je prostě jinak

Jindřich Kulhavý