Milé feministky…

  Emancipace se pomalu vymkla z rukou, mužská role je některými skupinami zatlačována do pozadí. Neustálé stížnosti na rozdílnost ve finančním ocenění mužské a ženské práce vedou ke sporům, které mohou končit i u soudu. Feministické aktivistky se také snaží otočit postavení ve svých vztazích, bohužel však způsobují nenapravitelné škody. Tisíciletí zaběhnutý model se tak hroutí a zjevná zvrácenost se stává normou, která je už nikoliv jen naznačována, ale spíše se stává pro mnohé prioritou. Systematická likvidace přírodních zákonů vede stále více k změně chápání pojmu rodina, heterosexualita, rodičovství. Kdysi jednoznačný model muž, žena a děti, neboli otec, matka a syn či dcera, nejlépe obojí, je nahrazován jinými pseudovztahy. Jedná se především o ty homosexuální.

  Je třeba si přiznat, že i ve vyspělých civilizacích dávných věků byla homosexualita zaznamenána. Většinou však vedla postupně k zániku té kultury, v níž se rozšířila. Přitom lidé vždy byli tolerantnější k vztahu mezi ženami, zatímco u mužů se přijímaly daleko méně. Je to dáno tím, že muži jsou od pradávna především lovci, válečníci, stavitelé a budovatelé. Tedy v podstatě silový článek ve společném soukolí. Výjimkou bývali kreativně zaměření jedinci, tedy umělci, z nichž často homosexuálně zaměření pocházeli. Možná je v tom jistá symbolika, neboť i nyní se umělecké prostředí většinou tváří velmi přívětivě k občanům, pro které je vztah ke stejnému pohlaví naprosto normální.

  Feministky jsou jakýmsi předvojem, který zašlapává do země zažité standardy. Berou na sebe často podobu i povinnosti mužů. Není zvláštním úkazem, potkáme li dotyčnou aktivistku a předem nejsme schopni určit její pohlaví, věk a kondici. Tyto dámy většinou razí názor, dle kterého muži dávají pouze na vzhled, a tím degradují skutečné vlastnosti ženy. I proto se tedy nelíčí, oblékají se nevkusně a navíc se tváří tak trochu, jako… neexistuje asi slušný výraz pro jejich výraz, nejblíže mu je hanlivý popis dámského přirození. Muž je pro ně pouhým sexistickým stvořením, které de facto obtěžuje. Jistě, jednou dvakrát za život je třeba jej použít, to pro případ, že je žádáno mít potomka, nicméně jinak jde o naprosto nepoužitelného tvora. Nelze se tedy poté divit, že muži vyhledávají společnost příjemnějších živočichů (což mohou být kamarádi, ale i příjemné a upravené ženy), než kterými jsou feministky. Ty jsou následně osamocené a ve své víře ve vlastní genialitu plodí jednu ,,zásadní ´´ myšlenku za druhou. Těmi poté zasypávají svět a otravují prostředí, ve kterém žijeme.

  Milé ženy. Nám mužům se skutečně líbíte především tehdy, když jste upravené, smyslné, krásné, usměvavé a voňavé. Všimneme si toho dříve, než jiných vlastností. Nestydíme se za to. Jsou pro nás důležité nejen morální vlastnosti, ale také vaše oči, vlasy, pokožka, ňadra, ruce, boky, zadečky a nohy. Chůze, vyjadřování a schopnost pochopit nás. Každý z nás má jiné priority. Naštěstí pro vás, díky tomu téměř každá z vás někdy v životě najde svou lásku. Svým vzhledem můžete zaujmout, a ty, které si to uvědomují a umí s touto schopností pracovat, mají život jednodušší. Samozřejmě ty snaživější jsou úspěšnější, líné hůře hledají, poté jsou většinou nešťastné, vyhledávají sobě podobné a kritizují vše, co se jim nepovedlo. Feministky jsou často právě tím druhým druhem žen. Samotné jsou otrávené životem a snaží se do podobné situace dostat i ostatní. Kam to vede, podaří li se jim to, vidíme ve Švédsku, kde vláda z nich složená vede zemi do záhuby. Podobně na tom jsou i všude jinde, kde stojí žena v čele.

  Možná se z dnešního pohledu zdá být staromódním, když řeknu, že mám rád krásné a upravené ženy, které s muži nesoupeří, ale žijí po jejich boku. Každé pohlaví má svou roli danou přírodou. Tam, kde vynikají muži, mají jejich protějšky velmi těžkou úlohu, naopak v oblastech patřících do ženské sféry jsou pánové jako sloni v porcelánu. ,,Moderní´´ trend přebírání rolí je pouhým schizofrenickým pokusem odlišit se, změnit vyzkoušené věci, postavit se přírodním zákonům. A absence mužů, kteří bouchnou do stolu a odkážou arogantní Amazonky na místa, která jim od pravěku patřila a kde skutečně rozhodovaly, vede k naprosté degradaci společenského řádu. Jejich nedostatek je opět důsledkem výchovy matek a změn v rozložení sil v rodinách. Muži jsou více pod dozorem a doplácí na svou neochotu postavit se.

  Žena ve vedení firmy, státu a na důležité pozici být může. Má li opravdu výjimečné schopnosti, má na to právo a její kariéra je opodstatněná. Kolik ale takových žen skutečně znáte? Dělat normu z toho, že existuje rovnoprávnost všude, tedy i tam, kde ženy selhávají? Proč tedy feministky nenastoupí do dolů, nepracují na stavbách, v pneuservisech a jiných dílnách? Je to pro odlišnost jejich fyzických možností, mentálního přístupu, či jen se jim nechce? Ve skutečnosti jde opět o peníze. Přitom úkolem uživit rodinu se vždy zabýval muž, a kdyby feministky nerozvracely své rodiny a jejich klasický model, jejich muži by se jistě snažili. Důsledky tohoto chování mnohých žen mají neblahé následky v politice, ekonomice a v oblasti genderového inženýrství, také při vzniku LGBT komunit. Přitom přiznejme si, že pro heterosexuální lidi je pohled na atraktivního příslušníka opačného pohlaví jedním z nejhezčích každodenních zážitků. Takzvaný sexismus je pro lidstvo přirozeným způsobem, jak navazovat kontakty, sbližovat se a nevyhynout. A feministky? Ty ať jdou do háje.

J3.K