Mise v zdravotnictví pokračuje

  Pooperační stav navozuje určitou lenost. Zvláště tehdy, když šlo o složitý úkon a Vaše tělo má tendenci s novým tělesem bojovat a chvilku trvá, než ho přijme. Součástí léčby jsou různé pomocné berličky proti bolesti, podpora spánku a další medikamety, které dočasně mění Váš životní rytmus. Říká se, že tělo se nejlépe léčí spánkem, takže pokud se tomuto nebráníte, máte naději, že se prospíte jako nikdy. A když jste vzhůru, cvičíte, čímž se unavíte a jdete zase spát. Jak vidíte, i když to vypadá, že máte hromadu volného času, realita je taková, že se Vám nic nechce.

 Výjimkou by mohlo být sledování televize. Jenže stále se opakující program Vám naději na něco zajímavého vezme, a když už si připravíte wifi, počítač a O2 na přenos důležitého fotbalového zápasu, poté si omylem vezmete prášek na spaní, tak jste právě utratily svá data, aniž byste tušili, co se na trávníku děje. O tom, že se to nemůže stát, si po včerejšku nelze dělat iluze. Teoreticky by šlo sledovat i zpravodajská vysílání. Po shlédnutí jedněch zpráv na ČT a druhých na Nově v počátku rekonvalescence se zdravotní stav náhle zhoršil a tlak výrazně stoupnul. Nashromáždit tolik lží a bludů v jednom pořadu musí být náročné, a to mají tv stanice politicky zaměřených pořadů mnohem více. Ovšem zahlédnout Noru Fridrichovou, Tománkovou, Fialovou či některá další moderátorská esa, třeba jen koutkem oka, znamená zvýšit rychlost vypínání obrazovky. Stejně tak se Vám může přitížit, když si uvědomíte, s jak kamennou tváří nám moderátoři zpravodajských bloků lžou, když přednáší informace ze světa. Jaký charakter musí tito lidé mít?  Opravdu tomu všemu věří, nebo jsou pouhými recitátory?

  Odtržení od reality tak má mnoho výhod, protože si připadáte, jako by se nic nedělo. Představa, že takto žije třetina národa, aniž by musela být v nemocnici, vysvětluje to, proč mohou být u moci lidé typu Babiše, Fialy a Pirátů, a naopak proč se na hlavy SPD snáší tolik urážek. Lidé nepohybující se příliš venku a závislí na médiích musí zákonitě tápat a procítěná představení Fialy, Pekarové Adamové či odborně vystupující zaměstnanci ČT, Novy a Primy ovlivňují jejich myšlení natolik, že vůbec netuší, v jakém stádiu průšvihu se nacházíme.  Zachovat si pod palbou médií zdravý rozum a úsudek je velmi složité, zvláště, když jste v minulosti měli pocit, že co řeknou v televizi, je pravda. A pokud nemáte potřebu jít do centra Prahy a tam se setkávat s ukrajinskou arogancí až nenávistí, s tisíci luxusních aut parkujících kdekoliv a bez ohledu na jakékoliv parkovací zóny, což platící samozřejmě štve a my ignoranti těchto nařízení si uvědomujeme, že městská policie pořádá hon pouze na určitou část řidičů odmítajících se podřídit idiotismu pražských úředníků, pak o Ukrajincích víte minimum. Tedy až na to, že zatímco Motolská nemocnice na pomocném ukrajinském personálu stojí, Na Malvazinkách o něj víceméně nezavadíte. Nebo v porovnání s Motolem jen minimálně. Jste li však doma, nepotřebujete vědět ani to.

  Odtržení od reality je příjemné, tedy trvá li pár dnů. Hlava se vyčistí, tělo odpočine a nabere sílu, přes okna pokoje se zdá, že je jaro letos v pořádku. Není. Máme nejhorší možnou vládu, prolhanost médií dosáhla stupně, kdy už se ani nestydí za vysokou míru manipulace, a všeobecné obavy z vysokých cen či nedostupnosti některých komodit vnímáte z rozhovorů i za zdmi ústavu. Je neuvěřitelné, kam se naše společnost posunula. Milí čtenáři, snad nám dokážete odpustit cca čtrnáctidenní výpadek aktualit a vrátíte se k nám v bývalé míře. Rychle se připravuji na návrat zpět a nabírám síly k boji s tím, co nám bere vše dosud námi milované. Za redakci děkujeme.

Jindřich Kulhavý