Muži se chovají jako ukřičené ženy

  K výše uvedenému jevu přispívá několik zásadních úkazů. Je potlačováno mužství, jako takové. Přestože stoupnula popularita bojových sportů, především MMA zápasy, jde o relativně okrajovou záležitost. Přestože v klecích bojují skuteční rváči, celá komedie kolem připomíná divadlo, v němž v hlavních rolích režisér obsadil hysterické ženy. Příkladem je Vémolovo neustálé provokování a jeho předzápasové vystupování a urážení soupeřů je v podstatě trapné. Snižuje to jeho výkony v samotném souboji. Když narazil a byl knokautován Attilou Véghem, jako by pro něj vše v tu chvíli skončilo. Otřepal se, vrátil se vítězně a rád by odčinil porážku. Attila o to už nestojí, bere vše s nadhledem a hysterii nejlepšího českého bojovníka se musí smát. Ztratil snad Vémola hrdost? Nebo je to zženštilá hora svalů? Mimochodem podobně lze nahlížet i na jiného kdysi vynikajícího bojovníka, Ira Mc Gregora. Z chlapů stříká testosteron, ale chování mužů, kteří se nemusí předvádět, protože to nemají zapotřebí, to není.

  Skotskem a celými britskými ostrovy rezonuje umělý problém Kúdela. Hráč Slávie cosi pošeptal černému hráči Glasgow Rangers Kamarovi, a ten si utíkal hned stěžovat rozhodčímu. Vznikla aféra, která nemá řešení. Nikdo jiný, než Kúdela, neví, co bylo vyřčeno a Kamara v tom okamžiku zároveň mohl slyšet něco, co i díky neanglickému přízvuku mohlo vyznět jinak. To však není důležité. Už jen samotný fakt, že ve vypjaté chvíli si musí dát muž pozor na to, aby jiného chlápka slovně neurazil a zároveň se vzápětí nemusel potýkat s aférou podobnou vyvolání 1.světové války, je šílené. V porovnání s provokujícím Vémolou je věta o pěti slovech maximální mezinárodní rozbuškou. I kdyby Kúdela nazval Kamaru zasr..ou černou opicí, kolikrát běloch z úst černocha slyšel narážku na svou bílou pleť, aniž by to bylo považováno za rasismus?

  Kamara se opravdu choval jako idiot, černý je také a těžko mu fotbalista Slávie mohl nadávat do Avatarů. A ze stromů slezli předci všech lidí. Celá ta aféra je pouze dalším stupněm dění, na jehož počátku byl kriminálník Floyd v USA pohřbený s neobvyklou pompou, vznik hnutí BLM, jeho naprosto zcestná popularizace vedoucí k poklekání nejen před samotnými černochy, ale i před zápasy na stadionech. Opět to připomíná zženštilost, kdy chlap chlapovi nemůže nic říct. Černoši toho využívají ve svůj prospěch a běloši ztratili tvář. Přitom mají schopní Afričané volnou cestu ke všemu, co mají i běloši. Řada lidí původem z chudých zemí Afriky žije v takovém luxusu, který nemá téměř žádný běloch. Jen proto, že umí utíkat, kopnout do míče, dát koš s půlky hřiště či třeba v umělecké branži zazpívat či zarepovat. Rasismus se stal fenoménem doby jen proto, aby si bílá rasa přivodila sebedestrukci. Každý národ by měl mít svou hrdost, ale zároveň musí umět přijímat to, že žije v konkurenčním prostředí a za svou identitu musí bojovat. Tady však stačí černochům si poplakat a všichni si z nich mají sednout na zadek. To už je za hranou normálnosti. Přišli do Evropy a USA, mají se lépe a o vše se musí naučit porvat stejně, jako ostatní. Bez nesmyslných výhod.

  Posledním připomenutím zkaženosti doby je gender. Tady je jakákoliv přehnaná tolerance kontraproduktivní. Existují muž a žena stvoření k početí života. To je základní přírodní zákon. Homosexualita je i v přírodě jev, který existuje, ovšem většinou vyjadřuje stav nouze, například nedostatek samiček. Jde spíše o výjimečný jev. Běžně mezi sebou samci bojují a uchází se o přízeň samic. Homosexuálů mezi lidmi bývala 4 procenta. V poslední době se to nějak mění, to díky nesmyslné korektnosti. Často to vypadá tak, že jsou lidé skoro vyzýváni k tomu, aby se stali homosexuály a vytváří se kolem toho obrovská propaganda. V televizních reklamách se líbají muži, média přináší fotky sezdaných mužských párů, být lesbou je moderní. Svět se zbláznil, a dokonce to došlo tak daleko, že jsou vymývány dětské mozečky. Táta není táta. Máma může být chlap a rodiče se číslují, adoptovat dítě mohou i mužské páry a … je to na zvracení. Nechť si homosexuálové spolu žijí, nikdo jim neříká, že musí být na kraji společnosti. Ale není možné tvrdit, že žijí normálně. Legalizace jejich sňatků je nesmysl, který se dá řešit závětí. Adopce je prostě nevhodná, protože výchova dítěte má vést ke zdravému vývoji při zachování přírodních zákonů.

  Návrat k normálnosti a k návratu klasického rozdělení společnosti na prolínající se světy mužů a žen je v nedohlednu. Úchylnost doby je poplatná slepé korektnosti a toleranci. Kam to vše vede, toho jsme svědky každý den. Opravdu Vám to vyhovuje?

Jindřich Kulhavý