Návrat do smutné reality
www.inadhled.live Hokejový šampionát, byť ne úplně kompletní, protože dvě mužstva a hráči hrající v KHL se zúčastnit nemohli, je za námi. Emoce z vítězství jsou silné, ale za týden vyprchají. Hráči našeho národního týmu předvedli skvělý výkon a žádné politikaření nemá právo snižovat jejich kvality. Za dané situace byli nejlepší a měli stejné startovní podmínky jako ostatní. Zlaté medaile zůstaly doma, což bylo maximum toho, co kluci mohli udělat a polemizovat o tom, jak by to bylo za jiných podmínek, je nesmyslné. Sborná je sice symbolem hokejové kvality, stejně jako Kanada, ale momentální formu může mít různou a nelze předjímat, jak by hrála. Do budoucnosti je však každé její utkání příslibem totální bitvy, ať už bude hrát s kýmkoliv. Její motivace bude vyšroubovaná do výšin a vrátí se vzpomínky na boje Východu proti Západu. Klání gladiátorů, to bude hokej po jejím návratu. Teď máme zlato my a není nezasloužené. Hráči na hřišti potili i krev. Děkujeme.
Sportovní vrchol jara je za námi, blíží se fotbalové ME, kde podobnou smršť úspěchů nečekejme. Náš fotbal je nemocný a prolezlý funkcionářskou rakovinou. Možná je osobní zkušenost s tímto prostředím důvodem k vyšší kritičnosti, ovšem tam, kde peníze hrají mnohem větší úlohu než talent a nasazení, přičemž se to týká mládeže a dětí, nelze vnímat pozitivní náladu. Incidenty na hřišti či v hledišti jsou už jen průvodním jevem. Připomínky lze mít i k financování sportovního dění ze strany státu, rozdělení preferencí a priorit. Smetanu slízávají vrcholné fotbalové a hokejové soutěže a národní týmy, za nimi následují další tři až čtyři sporty a zbytek doslova paběrkuje, přičemž do první aspoň trochu podporované třicítky se nedostaly i světově úspěšná odvětví. A uplatnění soukromých peněz je ještě smutnější kapitola, protože jakákoliv reklama mimo elitu je vnímána Finanční správou jako podvod, chcete li to považovat za náklad. Jde li o dar, daní to zase sportovní klub. Stát se přiživuje už úplně na všem. Kam jsme se to dopracovali?
Realitou jsou blížící se volby do Evropského parlamentu. Kdo čte inadhled, ten jistě tuší, že preferujeme názory spíše euroskeptické, bojovali jsme proti covidohysterii a vakcinaci. Vztah k jakékoliv válce máme negativní, nicméně plně chápeme postup Vladimíra Putina, byť si uvědomujeme negativní dopady na Českou republiku. Ty však nezpůsobuje Kreml, ale především eurohujerství našich politiků a podpora kyjevského režimu dotlačeného do války především americkou administrativou a podřazeností EU zájmům NATO a USA. Válka na Ukrajině začala Majdanem, o který se Západ pokusil i v Minsku a jinde. Neděláme si iluze o bezvýhradné ruské dobrotě, ale vidíme zásadní problémy především v západní ideologii a nenasytnosti. Naše elity hrají podle not dodaných z Washingtonu a Bruselu, my bychom radši zůstali samostatným svrchovaným státem s dobrými vztahy na více stran. Nevidíme budoucnost v kreditním systémem prolezlé Číně, nechceme západoevropskou liberální sebedestrukci, a už vůbec ne sloužit jako otrok americké ekonomice.
Jsme nepřátelé Green Dealu a veškerého omezování našich životů. Zelené šílenství je řízenou likvidací mnohých svobod, soukromého majetku, soběstačnosti a prosperity. A ano, také mnoho zákonů, směrnic a předurčených pravidel považujeme za pouhý nástroj k buzeraci lidí a říkáme, že je třeba extrémně zjednodušit právní systém. Týká se to stavebnictví, dopravy a mnoha dalších odvětví. Díky přebytku zákonů živíme možná statisíce těch, kteří dohlíží na jejich striktní dodržování, přestože většina z nich je v rozporu se selským rozumem a je předurčena pouze k výběru peněz od již tak zdecimovaných daňových poplatníků. K výše uvedenému se vztahuje i naše nadšení pro motorismus a dopravu, které je v rozporu s prosazovanými ideologiemi. Částečná regulace mnohého je jistě potřebná, ovšem zdaleka ne všeho, jak nám politici a různí pseudoodborníci podsouvají. Čím méně idiotských omezení, tím více možností věnovat se řízení, progresu i vývoji. Například třicítka u školy je v pořádku, 130 na dálnici je ukázkou hlouposti. Přidejme ještě odpor k vysokému zdanění obyvatelstva a neochotu pochopit genderové šílenství a podněty k vzniku migračních vln směřujících do Evropy.
Možná jste si po přečtení výše uvedeného řekli, že jsme dezoláti. Jsme a jen těžko hledáme další takové, kteří by s námi sdíleli stejné názory a zároveň nás zastupovali Evropském parlamentu, který navíc považujeme za zbytečnou výdajovou položku. SPD je v naší Sněmovně, je slyšet, ale její angažovanost je pofidérní. Svobodní v mnohém vyhovují, ovšem nejsou to antieurohujeři v plném rozsahu. Filip Turek má nepořádek v příslušnosti k EU a NATO, bojí se ruského narativu a neorientuje se v rodinné problematice spojené s genderem. Je v politice krátce, v mnohém s ním bezvýhradně souhlasíme, ale kandidát na vnitřního rozbíječe EU musí být vybaven komplexně, takže máme nově jistou komplikaci, i když si uvědomujeme, že nikdo není dokonalý. Kateřina Konečná se svou partou má problém v tom, že sama v době covidu stála na druhé straně a byla pro vakcinaci, načež se spojila s Rédovou, která byla proti a postavila na tom svou kariéru. Je to vývoj, řekl by člověk, ale v tomto případu nějak zvláštní?
Chcete li tedy univerzální radu, komu dát hlas, pak ji pro Vás nemáme. SPD, Šichtařová s Gregorem ze Svobodných, Turek, Stačilo. Někde tam lze hledat, nicméně nejlépe bychom museli vybrat z těch, kteří souzní s tím, co je tu v horních odstavcích napsáno. Bohužel vlastního kandidáta nemáme, stojí to dost peněz a samozřejmě si uvědomujeme, že jde o natolik radikální názory, že se mnoho z těch, kterým když řeknou skoč z okna, a oni se hned rozletí, s námi souhlasit nebudou. Což je většina národa. Žijeme v nesvobodné a pokroucené době, kde rovní vymírají a základní hodnotou jsou šířený strach, moc a peníze. Bude těžké si vybrat bez výčitek. Držíme Vám palce, i když víme, že až na výjimky jde spíše o volbu menšího zla. Zvláště, když o EU opravdu nestojíme.
Jindřich Kulhavý
