Nenávistné komentáře na mušce...

  Požár pařížské gotické katedrály Notra Dame (Matka Boží) je tragickou událostí, při níž došlo k obrovskému poškození významné historické a církevní stavby patřící k největším skvostům křesťanské minulosti i přítomnosti. Chrám plný uměleckých děl i vzácných relikvií byl už jednou na mušce muslimů v roce 2016, kdy 3 ženy islámského vyznání byly rozhodnuté založit požár. Tento záměr se podařilo překazit. Mezitím však došlo k poškození mnoha jiných křesťanských kostelů, jejichž ochrana nebyla dostatečná. O likvidaci symbolů křesťanů se už ani nepíše, zničených křížů, soch a oltářů už je tolik, že bychom to nespočítali. Tentokrát však hořel pro většinu Francouzů (ano, pořád je ještě v zemi Galského kohouta převaha křesťanů a ateistů) významný kus historie. Do očí mnohých se vkrádaly slzy a velkou část Francie zahalil smutek. Nikoliv však celou. Mezi smutnými přihlížejícími bylo i mnoho jásajících muslimů vyjadřujících zadostiučinění a radost z národní tragédie. Navíc se sociální sítě zaplnili oslavnými komentáři psanými v arabštině, v nichž radost z poničení chrámu byla neskrývaná.

  Reakce na události byly různé. Zatímco patrioti okamžitě přispěchali s nabídkou finančních příspěvků vložených do společné pokladny, z níž budou hrazeny náklady na opravu poškozené budovy, vláda i městská rada se přidaly stejně rychle se zjištěním, že požár byl nehodou, kterou zavinili dělníci pracující na rekonstrukci nejvyšší věže. To vše dotyčné úřady věděly v době, kdy zbytky ohořelých trámů ještě doutnaly. Už to zavání zdakeka nyní tolik oblíbenou korektností, za kterou se skrývá časté utajování skutečností. Určit ohnisko požáru, případně místo, ze kterého vzniknul, bývá prací odborníků. Najít jej znamená mravenčí práci a výsledek nebývá vyřčen hned. V Paříži však mají asi vyspělejší techniku, nebo jen nechtějí, aby se příliš pátralo, kdo je viníkem. Je jednodušší zlikvidovat firmu podílející se na pracích ve věži, než zjistit, že žhářem byl někdo konkrétní a do katedrály vstoupil s úmyslem zapálit ji. Samozřejmě se mohlo stát cokoliv, ale odborníci většinou příčinu zahoření naleznou. Tedy pokud mohou a chtějí.

  Radost muslimů by se mohla jevit být podezřelá. V týdnu patřícím k nejvýznamnějším v křesťanském světě se nejdříve rozběhnula polemika nad k islámu vstřícném chováním hraničícího s kacířstvím papeže Františka I., poté shořela částečně perla mezi světovými katedrálami, to za oslavných chorálů přistěhovalců a Francouzů majících předky v islámských zemích. Jejich výlevy radosti a štěstí zůstaly na facebooku bez povšimnutí oddělení Koniášů. Reakce jiných, tedy těch, kteří si destrukci Notra Dame vysvětlují možným žhářstvím, jehož původcem mohl být muslim, se však nečekaně staly objektem pozorování policie a facebookových  cenzorů. Přiznejme si, že v tomto případu není důvod se podobným názorům divit, vždyť by to nebylo zdaleka poprvé. Pokud se někdy někde něco stane a zjistí se, že viníkem není Afričan, Arab nebo muslim, je vždy zdůrazněno, že jím byl bílý muž. Jeli tomu naopak, je pachatel maximálně jižního vzhledu a psychicky labilní. Což může být v Čechách třeba někdo z Budějovic, v Evropě třeba z Neapole. Politická korektnost je prevít, ještě horší je neobjektivita a neochota přiznat, že islám je už dost velký problém a činy páchané v jeho jménu jsou daleko za hranicí zákona i chápání.

  Další smutnou reakcí na pondělní události je prohlášení Antify, blízkého spojence Pirátské strany. Nikoliv té naší, ale jak jistě víte, ta patří do sdružení evropských pirátských stran, které je paradoxně vedeno muslimem. A tomu také odpovídá níže uvedený status. Postupné odkopávání se Pirátů pokračuje napříč Evropou a je s podivem, kolik příznivců a voličů u nás mají. Ozve se někdo z nich, aby dementoval názor, který byl na facebooku uveřejněn právě u jejich přátel? Nebo zasáhne policie a dotyčnou stránku potrestá? Asi nikoliv, není v zájmu EU trestat poslušné a oddané, naopak ti, kteří si dovolili říct logický názor, ty je třeba odhalit, zlikvidovat, vymazat. Vyhrožování ze strany státních orgánů a rozdělování spravedlnosti dle toho, kdo co způsobil a kdo je hájeným druhem, dosahuje stále většího důrazu. Požár pařížské katedrály opět ukazuje na to, jak je svět rozdělený a co vše přináší nenávist, které je mezi lidmi až příliš. Před obdobím migrace žila Evropa relativně svobodně a spokojeně. Nynější stav je schizofrenní verzí existence. Francie je toho zářným příkladem. Vyprázdněné vesnice plné neobydlených domů, ve městech hořící auta, obchody a nově i kulturní památky, násilí, terorismus, nespokojení občané, to vše je přítomnost. Nejde však jen o Francii. Chobotnice se postupně roztahuje a její černá chapadla objímají stále větší kus Evropy. Naivnost a absence strachu některých Evropanů jsou pro ni potravou.  Pojďme se tedy ještě rychle podívat na české památky, které máme rádi, protože jejich životnost není neomezená. Stačí si vzpomenout na kouř nad Paříží.

J3.K