Není toho až moc?
www.inadhled.cz Pamětníci dob nedávných se musí usmát, je li to vůbec k smíchu. Pokud Vás zajímá, co je tím myšleno, tedy jde o telefony. Nyní, v době, kdy každý z nás má aspoň jeden mobilní telefon, je těžké někomu z mladých vysvětlovat, že tomu tak vždy nebylo.
Vzpomínky z dětství se jen těžko převypráví nynější generaci. V dobách před 40ti lety bylo normální, když o sobě děti a rodiče přes den téměř nevěděli. Ne každý měl doma telefon a budky na ulici ve městech a na náměstích na vesnicích rozhodně pokrývaly pouhou část míst, kam omladina po škole mizela. Pokud rodina nebydlela ve velkém městě, bylo běžné vzít si po škole kolo a opustit civilizaci úprkem do blízkých lesů a louk. Pravidelně jsme se chodili koupat na rybníky, lezli po stromech, v zimě bruslili na přírodním ledu, z lyží jsem se díky osvětlení sjezdovky a pozdním tréninkům vracel lesem v půl desáté v noci. Nikdo se tomu nedivil. Občas jsem přišel potlučený, propadl jsem i slabým ledem, ale vždy jsem dorazil domů pro pár pohlavků, když se něco zrovna třeba ve škole nepovedlo.
Doba se změnila. Mobilní spojení udělalo z lidí moderní otroky. Rodiče šílí, když se nemohou svým dětem dovolat, ihned se vyrojí představy, co se milému potomkovi přihodilo. Ti malí nezbedníci postrádají disciplínu a často volají jen, když něco chtějí. Manželky mají pod dohledem záletné manžely a naopak, tchýně denně zjišťuje asi tak 5x za odpoledne, jak se má její dcera a neubližuje jí ten trouba, co si ho kdysi vzala. To brblání nutí muže zvednout se a odejít směr restaurační zařízení.
Také práce a úkolů přibývá, jak jednoduché jest zvednout telefon a zavelet. Je jedno, je li to zaměstnanci a pořádně jej seřvat za nedisciplínu, nebo partnerovi oznámit, co vše má cestou domů koupit. Je někdy až otravný ten zvuk, který nás postaví do pozoru uprostřed hovoru, sportu, milování. Jeho všudepřítomnost je smutná a zarážející.
Teorie o snadnosti vypnutí mobilního telefonu selhávají, jeho funkčnost je návyková, služby se rozšiřují, lidé jsou si blízko ve dne v noci. Ale je to pravda, není to opačně? Stačí nám někoho jen slyšet a ne jej vidět? Nezmizela romantika plynoucí z těšení se na někoho? Možná, tedy až na tu výjimku s tchýní, se z mobilu často stala náhražka fyzického setkání.
Mobilní spojení splňuje mnoho negativních i pozitivních vlastností. Bere svobodu, anonymitu, klid, dává životu větší rychlost, pružnost. Asi se ho už nezbavíme, ale vzpomínka na doby bez něj vůbec není špatná…..
J3.K
