On jim opravdu stále někdo věří ?

  Andrej Babiš je podnikatelským predátorem, který jde tvrdě za ziskem. O tom může pochybovat jen ten, kdo nikdy nepodnikal a nezná praktiky používané těmi nejagresivnějšími subjekty v nestátním sektoru. Babiš likviduje konkurenci tak, aby jí buď odklidil ze společného trhu, nebo aby ji mohl koupit či pirátsky převzít. I proto je jeho holding Agrofert tak rozsáhlý a počet značek pod něj spadající je veliký. Andrej však postoupil ještě o level dále a spojil výhody podnikání a sezení na vysoké politické pozici. Pomocí státních institucí (Finanční správa a její finanční úřady) se stal hrozbou pro každého, kdo mu zkřížil cestu, koupil si mediální dům, který mohl ovlivňovat vědomí občanů, získával dotace pro své firmy, čímž je zvýhodňoval. Měl zákulisní informace při výběrových řízeních, kterých využíval k získávání státních zakázek, o jejichž výši se konkurenci ani nesnilo. Mohl jít ještě dále, ale nevyužil svého potenciálu. Kdyby se pustil ve velkém do stavebnictví, bohatnul by ještě více. Nezvládnul změnu proliberálního vedení v České televizi, což byla zásadní chyba, která zapříčinila jeho další prohry a umožnila po celou dobu tehdejší opozici udržet se ve středu zájmu a její kritiku vůči vládě.

  Ano, Babiš zatnul dluhovou sekyru. Jenže na rozdíl od Pětikoalice je Babiš zvyklý využívat úvěrů k podnikání a velmi dobře ví, že se úvěry musí splácet. Pomocí nich postavil impérium, jehož hodnota jistě přesahuje výši zadlužení a je tím tedy v plusu. Přiznejme si, že covid mu do mnohého hodil vidle a on se zachoval zbaběle, ovšem to vše s podporou stran pozdější Pětikoalice, které neměly snahu ho nějak brzdit. Nová vláda schodky státního rozpočtu ještě navýšila, ovšem bez povědomí, že se dluhy musí vracet. Covid je pryč, nečekaně, a Fiala utrácí dále za další nesmysly. Obrovskou dírou na peníze se stala Ukrajina se vším, co se s ní veze. Ideologicky pomatení liberálové sloužící americkým zájmům rozhazují stovky miliard za naprosto nerentabilní záležitosti a ohání se potřebou zastavit Rusko v jeho rozpínavosti. Stačí se podívat na mapu přítomnosti amerických vojenských jednotek a hned jsme v obrazu, kdo se rozpíná. Rusko pouze řeklo STOP a začalo si dělat pořádek jak ve své blízkosti, tak i v ekonomickém prostředí. Dlouho Spojené státy, NATO a EU varovalo, dodržovalo jednostranně smlouvy psané i pouze vyřčené, snažilo se dohodnout, až mu míra trpělivosti přetekla. A došlo na Ukrajinu.

  Jestliže Babiš ustál migrační snahy EU a docestovalo k nám minimum nepřizpůsobivých Afričanů, Syřanů a Pákistánců, pak Fiala dokázal jiné pozvat a připravit námi zaplacené podmínky pro 750 000 Ukrajinců. Náš malý stát tak nabobtnal o cca 7% často nepřizpůsobivých či vyčůraných ukrajinských občanů plně ,,závislých“ na finanční pomoci státu. Přestože jsme po covidu ryli ústy v bahně, Američany a Sorosem ovládaná Pětikoalice dokázala potopit naší pochybnou epidemií a předešlým rozprodáním státního majetku těžce zkoušenou ekonomiku ještě více ke dnu a mimo sociálních dávek předala Ukrajině i armádní majetek a hmotné zásoby. Šla ještě dále a protiruským nadšením způsobila obrovské ekonomické škody, udělala neschopností reagovat na vzestup cen z elektřiny a plynu těžko dostupné komodity a zbabělostí v jednání s Bruselem, Berlínem a ČEZem z našich občanů žebráky. Aby toho nebylo dost, poskytnula Američanům svým zvacím dopisem a připravovanou smlouvou naprosto pro nás ponižující podmínky k vstupu cizí armády na naše území. Jestliže Sověti si u nás mohli kdysi dělat relativně co chtěli, tak Američanů jsou na tom ještě mnohem ,,lépe“.

  Tvrzení Fialy, že bez záchranného balíčku bychom následovali Řecko, je polopravda. Všechna ta opatření, čtěte zvyšování přímých i nepřímých daní, totiž krach státní ekonomiky pouze oddálí. Vláda totiž pouze navyšuje příjem do státní pokladny, respektive se o to bude snažit, výdaje však snižuje minimálně. Absolutně vynechala omezení financování neziskovek s pochybným zaměřením, samozřejmě budou nadále odtékat miliardy do ukrajinských kapes, stoupají nároky nadnárodních organizací na příspěvky, jejichž výši nechtějte znát. Ani se je nedozvíte. Naopak podpora našich zemědělců (nejen Agrofertu) či průmyslu klesá na nejnižší možnou úroveň, a naopak stoupají výběry daní ze všech sektorů opět s výjimkou nadnárodních holdingů. Ožebračování Green Dealem pokračuje na plné obrátky. Jinými slovy, na ,,záchraně“ českého státu se budou podílet Češi sto procenty, ovšem z vybraných peněz jich i tak většina různou formou zmizí v zahraničí. Pravděpodobnost, že půjdeme cestou Řecka je po tomto balíčku ještě větší a poděkujme za to ideologicky pomateným amatérům v čele ČR. Pouze plní úkoly jim zadané.

  I přes vše výše uvedené je tu stále plno takových, kteří věří proslovům představitelů státu. Jejich argumentem je, že nejsou žádní lůzři, kteří by nedokázali vydělat peníze, a i v této situaci se mají dobře. Jaksi si neuvědomují, že většina našich občanů už tento pocit nemá. Naprostá bezohlednost vlády a její asociálnost, Pekarová a Fiala s Jurečkou volajícím po zvyšování platů politiků jsou unikátním příkladem, povedou k další izolaci vrchnosti od reality. Média a stávající podporovatelé je v ní udržují uměle s nadšením a důvěrou. Jaká je však skutečnost, to pocítí všechny sociální skupiny. A až padne i část dosud namistrované střední třídy volící Pětikoalici, přijde na řadu občanská válka či naprostá chudoba. Dalo se tomu předejít.

Jindřich Kulhavý