Opravdu dodržujete vše?

  Ne, nebyli jsme osobně na akci pořádané Lidlem majícím každoročně mnohamiliardové zisky vyvážené mimo tuto republiku. Také nejde o jedinou ukázku toho, jak s námi Západ cvičí. Máslo už zdražilo v Německu i Polsku, vánoční trhy podražily i v Drážďanech, jen ty naše je cenově dohnaly, což nekoresponduje s tím, jaké tu máme platy či důchody. Když to vše sečteme, bohatost Vánoc je jistou křečí, na kterou už většina z Čechů nemá. To Ukrajinci u nás žijící ano, protože jejich příjmy už často převyšují ty naše, a to i  dvojnásobně. Pokud si myslíte, že kecáme, pak hovoříme o vlastní zkušenosti a o tom, kolik si fakturují ve stavebnictví. Jen musíme podotknout, že jejich práce je převážně při koncovém převzetí nekvalitní v tom, že nepoužívají mozek a nemají smysl pro detail. Abychom to zkrátili, mají vcelku šikovné ruce, ale v hlavě si toho k nám moc nepřinesli. Jenže odměny za práci požadují takové, jako by se v nich spojil Einstein s Michelangelem.

  Původně jsme chtěli hovořit o něčem jiném. Evropská unie nás zásobuje smrští nařízení, zákonů a směrnic. Ty náš Parlament v současném i minulém složení bohovorně schvaluje a vláda navrhuje i své individuální. Celý ten soubor omezení občana už je tak nafouklý, že se v tom nedá žít. Pokud nejste rebel a opravdu dodržujete vše, pak jste buď obdivuhodní, s jak křivou páteří dokážete fungovat, nebo jste ztratili vlastní já a stali jste se otroky. Jestliže už nám EU i vláda ústy svého zmocněnce pro strategickou komunikaci Foltýna nařizuje, co si máme myslet, a vynucuje, jak se musíme chovat, myšleno politicky, pak je k zamyšlení, kde že je ta svoboda slova, demokracie a volnost. Upřímně řečeno, neexistuje. Přidejme osmiletou aktivitu Věry Jourové v Evropské komisi a přiznejme si, že jsme se stali loutkami.

  Uvědomujete si, kam nás tím vším dostali? Chtějí nám zvýšit poplatky za veřejnoprávní média, přestože velká část z nás je ani nesleduje a když omylem přepneme na ČT24, tak bychom si šli radši vydezinfikovat uši. Zvyšují daně i na to, co jsme již dávno zaplatili, vše povinné odvedli Finančním úřadům, a oni znovu chtějí další peníze. A všichni platí jako mourovatí, mlčí a brblají jen tak, aby to nikdo neslyšel. Děti nám učí ve školách úplně jinak, než vzdělávali nás, cpou jim do hlavy gender, Green Deal, falešnou solidaritu a další nesmysly. Velká část rodičů to s jistou dávkou nechuti ignoruje, malá se doslova vzbouří, ale najdou se tací, co tomu tleskají. A kam se to sune? No přeci tam, kde to chtějí mít ti tleskající a již zmanipulovaní.

  Unikátním vzorkem zblbnutí společnosti jsou řidiči, tedy většina aktivního národa. Dopravní zákony (nejen u nás) jsou ukázkou toho, jak lze lidi ovládat. Máme lepší silnice než před 40 roky. Hustší síť. Moderní auta jsou plná elektroniky, bezpečnostních zařízení, pevnější konstrukce, ale rychlosti se omezují na úroveň, kdy už se ani nelze na řízení soustředit, protože díky tomu dřepíme v těch plechovkách o mnoho déle, než je třeba. Normálně by se dalo jet z Prahy do Brna něco málo přes hodinu (kdysi jsem to zvládnul na motorce i pod 40 minut), ale takto se jede hodiny dvě a více. A to i když je slabý provoz. Policisté placení státem jsou nasazeni na nás řidiče s tím, že nás mají hlídat, buzerovat, a hlavně vybírat pokuty, jejichž výše je prostě šílená. Odpovědí hujerů je, tak dodržuj předpisy. Jenže jejich častá zbytečnost, upjatost či záměrná diskvalifikace občana už jim nedochází.

  Speciálně ve sféře soukromé dopravy je to sešněrování uživatelů motorových vozidel už nejen otravné, ale i neúnosné. Jde o výraznou ukázku, jak si mocní našli berličku, pomocí které nám ukazují svou nadřazenost a moc. Vykonavatelé a strážci pořádku jsou jejich zaměstnanci placení z našich daní. Zároveň jsou to sluhové zla vykonávající často svou práci s pocitem, že vytváří pořádek. Ve skutečnosti jde o klasické dráby z dob nevolnictví a otrokářství. Ne, netvrdíme, že by neměla existovat žádná pravidla. U škol se má výrazně zabrzdit, jistá ochrana chodců je namístě, píšeme jistá, ve městě v zástavbě bývalá šedesátka měla logiku, především přes den, ale je tu plno nesmyslů majících podpořit výběr peněz. Obrovské množství stacionárních radarů, civilní auta, z nichž zakuklenci měří rychlost, drsné postihy postrádající logiku i lidskost, bodový systém připomínající připravovaný kreditní i v dalších sférách života, to vše nese známky totálního podřízení občanů mocenským klikám. Ani parkovat jen tak nesmíte, platíte za to, co budují z Vašich daní. Ne ze svého.

  Už slyším všechny ty poslušné, jak odmítají jakékoliv známky odporu, hovoří o potřebě dodržovat zákony bez výhrady. A víte co? Jsem rebel, nenávidím okovy a svazování. Budu si nadále myslet to své a dle toho se chovat i psát. Ano, miluji auta, spalovací motory a rychlost. I ve svém věku se zdokonaluji na okruzích, zkouším si na volných prostorách své možnosti. Jo, jel jsem předevčírem 260 a měl rezervu dalších sedmdesáti možných kilometrů za hodinu navíc, i když ne u nás. A opět ano, více se soustředím na řízení ve 180 i při hlídání skrytých policistů než ve 130 na prázdné dálnici. Zbožňuji zatáčky v průsmycích i polích a přiblížení se limitům svým i auta. I v ostatních sférách hledám vždy svou cestu a jsem rád, když ji najdu a je jiná než ta všeobecné posvěcená. Svět se posouvá k totální poslušnosti a já jsem rád, že se jí nedožiji. A půjde li to, udělám vše proto, aby to nemusely podstoupit ani mé děti. Chci umřít jako co nejvíce svobodný a svobodomyslný člověk. Amen.

Jindřich Kulhavý