Právo už nikoho nezajímá

  Ignorace zákonů a arogance namířená k obyvatelstvu jsou součástí života elit. Pocit vlastní výjimečnosti a nadřazenosti není nepodobný postavení dávné šlechty. Jakou roli by dle nich měli zastávat občané, to odpovídá tomu, kam až páni vyrostli. Když soud řekne, že se vláda chová protiprávně, zruší její nařízení a ministr této vlády reaguje tak, že ho to nezajímá, přičemž vydá nová nařízení víceméně shodná s těmi zamítnutými, jde o ukázku toho, jak končí právní stát. V době covidové dokázali politici překročit tolik zákonů, kolik jich neporušili dohromady za posledních 30 let.  A to máme za sebou roky privatizačních lumpáren, Havlova překračování Benešových dekretů a bohužel i předávání moci nad námi prokletému Bruselu.

  Babiš je gauner, který od své práce agenta STB prošel dlouhou cestu až na post předsedy vlády. Od falešných nadějí typu ,,už je dost bohatý, nebude krást“ až po uplácení seniorů směšným navyšováním důchodů v době, kdy už je státní pokladna vyrabovaná. Mezitím má za sebou mnoho daňových úniků a vybraných evropských i státních dotací pro své firmy, neméně zmanipulovaných výběrových řízení a zároveň zakleknutých podnikatelů, obstavených jejich účtů a protiprávního jednání finančních úřadů. Covid je však jeho vrcholným obdobím. Stovky miliard vypařených z pokladny, nákupy nepotřebných vakcín a zdravotnického materiálu udělaly z části politického spektra skutečně bohaté lidi. Podobné příležitosti se chytla řada politiků i v zahraničí, se státními rozpočty se hraje ruská ruleta. Je to až příliš velké lákadlo.

  Bohužel nejde jen o peníze. Respektive jde o ně a o moc. Momentálně lze vnímat určitou osu zla, kterou tvoří Washington, Brusel a Berlín. Dokud byl americkým prezidentem Trump, tato osa byla o hlavní město USA kratší. Přesto lze říct, že oslabování evropského kontinentu nemá obdoby, čehož plně k svému rozmachu využívá Čína. Naprosto devastační vedení Evropské unie a extrémní touha Berlína převzít vůdčí postavení za každou cenu umožňující migraci, covidovou diktaturu a v blízké době i ztrátu respektu k soukromému majetku, a dokonce i k rodinnému a rodičovskému právu jsou hrobem stávající evropské kultury, prosperity a bezpečnosti. Momentálně se však zúžují mantinely ohraničující občany. Za rok a půl se tento prostor nevídaně zmenšil, navíc díky totálnímu nasazení médií došlo k naprosto výjimečné manipulaci s vědomím velkého množství lidí, kteří v důsledku toho podlehli hysterii a nechali se navést do stavu absolutní poslušnosti.

  Co je však mnohem záludnější, je naprostá likvidace diskuse. Opět tu tak máme jednu oficiální pravdu. Přestože se i v lékařské obci odborníci neshodují ani v základních věcech kolem covidu, ke slovu je připuštěna pouze jejich část. Tedy ta, která je na stejné lodi s politiky, farmaceutickými koncerny a médii. Mít možnost slyšet a říkat různé názory je jedním ze základních kamenů demokracie. Je li tato možnost umlčena, jde o diktaturu jedné strany, ideologie. A toho jsme svědky. Opět je třeba připomenout zásadní atributy eurounijního směřování. Migrace, Velký reset a Zelený úděl. Můžeme ještě přidat gender a ,,boj“ proti rasismu, který je de facrto rasismem namířeným proti Evropanům pocházejícím z našeho kontinentu. Ani o jednom z těchto témat se diskuse nepřipouští a kdo se opováží být v opozici, čeká ho mohutná likvidační kampaň u větších skupin, u jednotlivců totální dehonestace.

  Žijeme v době absurdit. Ředitel Pfizeru není vpuštěn do Izraele, protože není očkován. Vakcinace se naopak striktně vyžaduje u sportovců (např. ve Francii, přestože je naprosto jasné a všem známé, že očkování nikoho před ničím nechrání a dle posledních poznatků naopak umožňuje tvorbu odolnějších kmenů.  Přesto sportovní asociace chce umožnit po vakcinaci všem hráčům pohyb bez testů, roušek a omezení, ovšem při vyřazení z procesu těch, kteří odmítnou podstoupit aplikaci neznámého mixu zvaného vakcína.  Je třeba upozornit na to, že zánět srdečního svalu a vyšší srážlivost krve mohou sportovce zabít.

  Diskriminace neočkovaných je obrovským porušováním všech možných zákonů týkajících se svobody občanů. Politici nám vyhlásili válku. Je tedy třeba bojovat. Bez ohledu na zákony, protože možnost je nedodržovat musí mít obě strany stejně velkou.

Jindřich Kulhavý