Předvolební debaty
www.inadhled.cz Televizní stanice nás budou nyní zásobovat pořady, ve kterých se k diskusím dostaví lídři stran a hnutí usilujících o hlasy voličů v blížících se parlamentních volbách. Pokud nemáte co dělat a některý uvidíte, přejeme vám skutečně silné nervy. Excelovat bude především Česká televize. Ta má totiž dostatečnou zásobu arogantních vyškolených odborníků, jejichž náplní je vést debaty tak, aby výsledek odpovídal zadání. Například v otázkách migrace nelze očekávat nestranný přístup.
Výběr diskutujících zástupců stran, respektive samotných subjektů vpuštěných do televizního studia, je tak trochu loterií. Otázkou je, proč Zelení patří do silné poloviny, když jejich nevolitelnost je naprosto zjevná. Navíc názory zástupců této destruktivní partaje patří opravdu k tomu nejhoršímu, co lze zaslechnout. Například požadavek na zavedení povinných kvót zajišťujících ženám stejné zastoupení ve vedoucích funkcích je tragikomickým omylem. Tyto pozice by měly být obsazovány především podle schopností, nikoliv dle příslušnosti k jednomu ze dvou skutečných pohlaví. Žádné kvóty nemohou nahradit znalosti, um a zkušenosti. Piráti by pro změnu dosazování žen na vedoucí místa začali měnit již od malička výchovou dětí tak, aby došlo ke genderovému vyrovnání. Panenky nemusí být nutně pro holčičky a kluci by měli pobíhat v růžových tepláčkách. Dá se říct, že v tu chvíli se předvolební diskuze stala kandidátem na vypnutí.
Česká televize se na televizní masáž usilovně připravuje. Z obrazovky na nás vypadává jeden diagram ukazující různé průzkumy za druhým. O tom, jak vzniká průzkum veřejného míněná, jsme už párkrát psali. Pochybné ankety poté určují směřování dotazů, na které diskutující odpovídají. Na každou problematiku je pár minut, musí se vystřídat všichni účastníci, moderátor přiděluje slovo. Je jen na něm, koho vyzdvihne, komu dá jaký prostor. Zcela upřímně…jde o velmi povrchní formát, kde se nedá moc získat, ale pokud strana vyšle hůře reagujícího jedince, zesměšní se.
Je vskutku pochopitelné, že u zavedených stran můžeme vycházet ze skutečných výsledků a dlouhodobých aktivit, kterými se prezentují. U novějších subjektů je třeba vnímat to, jde li o pouhý ekonomický záměr vycházející z možnosti získat vcelku solidní peníze za hlasy odevzdané ve volbách, nebo o perspektivní sdružení s pravděpodobnou delší existencí. U jednorázových pokusů je poměrně pochopitelné, že jim není poskytnut příliš velký vysílací prostor, ovšem existují i projekty, u nichž lze očekávat delší životnost a mající kvalitní základy a dobré zázemí. Příkladem té dlouhodobější možné perspektivy bylo kdysi ANO, nyní se objevili Realisté. Zatímco ANO díky finančním možnostem svého majitele získalo nákupem Mafry ihned mediální podporu, Realisté vychází ze skromnějších poměrů, takže lze očekávat, že hned ve svých prvních volbách nezazáří. To i přesto, že personální zastoupení je právě u nich velmi dobré, rozhodně lepší, než jakou mělo ANO ve svých začátcích. Holt peníze Andreje Babiše dokážou divy.
Tyto dny budou zkouškou našich nervů a výsledky voleb zase měřítkem inteligence celého národa. Média jsou přímo předurčena k ovlivňování rozhodování každého z nás. Je smutné, že k nim patří i Česká televize. Kdysi jediná stanice, kterou jsme měli možnost sledovat, se stala naprosto nedůvěryhodnou. Podobně skončila oblíbená Mladá fronta, která nejen přejmenováním, ale především změnou vlastníka ztratila na své důležitosti a nestrannosti. Pokud se ale zamyslíme, zjistíme, že z nynějších vládních stran by pokračovat neměla žádná. Dát možnost novým lidem by mohlo být řešení nynější složité situace. Jenže na to bychom museli mít dost odvahy, rozumu a zároveň trpělivosti. Myslíte si, že tu někdo takový žije?
J3.K
