Promuslimská agitace jede

   Všichni víme, že většině moderních politiků se nesmí věřit. Charakterovou vlastností většiny z nich je snaha být u moci a pokud možno i u dobře zásobeného koryta. Tomu podřizují vše. Slibují, navrhují nereálná řešení, předhání se v pozitivních či negativních prognózách, upozorňují na nedostatky protivníků, zatímco pokud někdo mluví o jejich, jde o kampaň. Je jedno, kam patří, tento nešvar je širokospektrální a vyhýbá se jen úzkému kruhu těch, kteří šli do politiky s ideály, a z nějakého důvodu jim jich ještě pár zůstalo. Pokud tedy někdo, kdo se pohybuje v této sféře, prohlásí o budoucnosti, že bude zářivá, očekávejme, že zůstane nadále šedá, ale dotyčný si možná sám polepší. Naopak chmury ve tvářích jiných neznamenají jejich obavu nad dalšími kroky celé společnosti, ale pouze strach o to, neztenčí li se přítok peněz a výhod. Nedokážeme si někdy ani představit, o kolik tito hráči hrají, ti top se pohybují v řádech miliard a časopis Forbes ani netuší, kdo tu je skutečně bohatý a kdo jen tak vypadá. Mimochodem si vzpomeňme, koho líbal Andrej Babiš po vyhraných volbách. Nebyl to nikdo jiný, než mediální poradce, který z něho udělal hvězdu a dále mluví do dění v ANO. Kdo ovládá média, je pánem nad lidem. Dá se tedy konstatovat, že je to především propaganda, co udrží mocné tam, kde jsou, protože skutečné výsledky jsou už po mnoho let skutečně katastrofální.

  V posledních třech létech je hlavním bodem nenávisti mezi lidmi především Evropská unie a její chování a vměšování se do všeho, co se lídrům zdá být potřebné omezovat nebo naopak vnucovat. Jaká je skutečná pravda týkající se ožehavých problémů, to se jen tak nedozvíme. Kdokoliv nahlas upozorní na bruselské lži, je vzápětí umlčován. Přednost dostávají naopak ti podporující oficiálně přijatý směr určený velmocemi a z pozadí prosazovaný zájmovými skupinami uplácejícími podstatné politiky a v souvislosti s tím funguje i zákon padajícího lejna, to znamená dotování dalších nejen z neziskového sektoru, ale i ,,správně´´ laděných bojovníků za dobrou věc, potažmo udavačů na sociálních sítích a podobných existencí. Ideálním námětem sporů už není pouze otázka evropských dotací a vměšování se do názvosloví, případně rozdíl v kvalitě potravin u nás a na Západu, ale především sluníčkářská ideologie.

   Islám a migrace se staly skutečným grálem pro lidi, kterým ideály přerostly přes hlavu a staly se zároveň úrodnou půdou, na které padá sémě ze sýpek proimigrantských ideologů. Tito naivisté přehlížejí hrůzné a odstrašující případy, kterých je plná celá Evropa. Nestačí jim švédská degradace vlastního obyvatelstva, protože propaganda hovoří o přínosu migrantů z Afriky a Asie pro společnost, byť je lživá. Nevšímají si kulturních změn a bezpečnostních rizik v ještě nedávno příkladném Německu. Ignorují násilí ve Francii, jehož důsledkem jsou desítky mrtvých, ale především i obrovské materiální škody. Velká Británie je pro ně příliš vzdálená na to, aby zaznamenaly nárůst násilných trestných činů. Ve valné většině těchto situací je na straně viníků právě muslimské obyvatelstvo. Pokračovat bychom mohli popisováním chování této navážky do Evropy například v Itálii, Rakousku, nově ve Španělsku. Místo toho se dozvídáme z BBC, CNN či ČT o několika vzácných a téměř pokaždé vykonstruovaných dobrých skutcích jedinců s vírou v islám. Je nám podsunováno dobré chování a upravenost muslimky v pražské tramvaji a v kontrastu s její vůní je haněn Pražák v tílku a sandálech. Propaganda má různé podoby, ovšem zhovadilost některých autorů těchto líbivých textů a šíření názorů, že muslim přeci není horší, než Pepa z depa, je přímo zarážející.

  Jako jsou mezi Čechy lidé, o jejichž morálních kvalitách lze pochybovat, tak i mezi muslimy jsou tací, kteří opravdu žijí v klidu a bez zbytečných nároků. Je to jako s Romy. Pokud bydlí jedna rodina mezi běžným obyvatelstvem, je většinou relativně bezproblémová, a to až do chvíle, než se přistěhuje další. V tu chvíli se to mění. Stejně to funguje u muslimů. Smutné je na tom to, že jejich slučovací nátura je si s romskou podobná, cesta k radikalizaci je pak jednodušší, což platí pro mladší ročníky o to více, že se zapojí vzdor a puberta. Islám už je poté pouhým katalyzátorem problémů. I proto druhá a třetí generace muslimů ve Francii a Anglii vytváří nové výbušné prostředí. Pokud lidé budou věřit propagandě o tom, že se vše srovná, či snad naopak to bude ještě lepší, jsou na omylu. Otevření očí může být poté daleko bolestnější, dokonce, pokud přijde pozdě, tak to bude pohled smrti do očí. Zkuste si hledat více zdrojů informací a teprve pak si udělejte vlastní názor a dle toho vybírejte, komu budete věřit. Jedno je jisté. Dokud budou do Evropy mířit přeplněné lodě pašeráků z neziskovek a pobřežní stráž místo potápění člunů už u břehů Afriky bude nadále nakládat migranty a vozit je na náš kontinent, podřezávání vlastní větve pokračuje. A zůstanou li u moci lidé propagující další přísun a implantování těchto tvorů mezi nás, dotkne se to každého jednoho z našich spoluobčanů osobně. Je to jen otázka času.

J3.K