S tou elektřinou bude ještě problém

  Odstavení německých jaderných elektráren, které budou následovat i uhelné, žene ceny některých komodit zběsilým tempem nahoru, což razantně zasáhne do životní úrovně většiny obyvatel Evropy. Vzhledem k tomu, že nejde pouze o součást Green Dealu, ale zároveň se to sešlo s extrémními projevy nenávisti vůči Rusku, které, světe div se, prodalo velké množství plynu vzápětí Číně, vznikl zásadní problém. Nejde jen o to, že okamžitě našlo zákazníka, zároveň když se ten ,,neekologický“ plyn nespálí v Evropě, shoří úplně v klidu jinde, ovšem nás nezahřeje a ani elektřinu nám nevyrobí. A když už nějaký ano, bude to ten, který koupí Evropa až na výjimky mnohem dráž, čímž zachrání možná Spojené státy od bankrotu. Ten Rusku nehrozí, takže je ho třeba natlačit do války, jenže ono se mu vůbec nechce. Ani tehdy, když Američané přeposlali pár tisíc svých vojáků do Evropy s tím, že by to na nějaké to rozdmýchání konfliktu mohlo vyjít. Takže ono tu o žádnou záchranu planety zrovna nejde, i když se nám to snaží tvrdit. Ostatně politici stojící za totálními nesmysly plno svých proslovů připravují při přeletu svých tryskáčů nad Evropou, když cestují za svým každodenním chlebem, kterým je přesvědčit nás, že se musíme smířit s chudobou, blackouty a omezeným dojezdem vynikajících elektromobilů.

  Zpět k elektřině. Její stoupající cena a slibované výkyvy jsou špatnou reklamou pro budoucnost. Výpadky dodávek se mohou stát častou realitou. Zdá li se Vám, že nás přiblíží Africe, je to tak. Ostatně plno Novoevropanů je na to zvyklých, těm to divné nepřijde. Navíc jednou z reklam na elektroauta je i to, že dokážou nějakou dobu ,,utáhnout“ spotřebu rodinného domu. Nový americký elektrický pickup F150 prý až 3 dny. Může se tedy stát, že si budete muset povinně svá přibližovadla nabíjet, abyste v okamžicích výpadku dodávali zpět do sítě to, co jste si naakumulovali. Nebo prostě z baterií Vašeho auta budete po nějakou dobu denně pohánět ledničku a kotel. Myslíte si, že jde o hloupý žert? Nikoliv, to je možná realita, která zazněla od několik eurounijních odborníků. Ti naši zase přišli s tím, že během volebního období současná vláda nainstaluje 100 000 solárních elektráren. Má to pár problémů. Tedy se ptáme, kdo je nainstaluje, kde se vezme tolik panelů a za jakou budou cenu, kolik peněz do této akce investuje stát a kdo přemluví Slunce, aby svítilo 250 dní v roce? Pak je tu ještě problém s ukládáním přebytečné energie, přičemž jakékoliv baterie, které současnými technologiemi umíme vyrobit, jsou drahé, neekologické, a především s velmi omezenou kapacitou a životností. To se netýká jen těch automobilových, ale i statických u domů a kdekoliv jinde.  

  Stávající technologie jsou v plenkách a nedokonalé. Nikdo neříká, že se časem nepodaří najít plno nových a progresivních řešení, jednou možná skutečně budeme jezdit a létat v něčem na elektřinu, které je kolem nás mnoho, jen ji neumíme jaksi získat, zachovat a přemísťovat, aniž bychom zatěžovali planetu a většinu jí neztratili někde cestou. Stavět na ní nyní budoucnost je šílenost odpovídající bláznovství ideologie technických analfabetů sedících v kancelářích bruselské centrály a ve vládách zemí tvářících se jako připravených na život bez uhlovodíků. Samozřejmě je to jen přetvařování. Podíváme li se na tuny plastů, hnojiv a chemikálií, které nás každodenně obklopují a nezanedbatelná část z nich končí v různé formě v řekách, mořích či v pevninské přírodě, pak nám musí dojít, jak malichernou je škodlivost výroby elektřiny v dosud fungujících moderních elektrárnách či nakolik jsou pro přírodu potřebující CO2 k životu likvidační spalovací motory v porovnání s elektromotory (musíme to posuzovat v rámci kompletní produkce elektřiny, jejího transportu a také ekologičnost výroby obou druhů vozidel).

  Podléhání klamu, že to bude přirozená cesta, narušuje mnoho faktorů včetně nezájmu lidí o elektrovozidla. Vládám vysychají zdroje na nekonečné dotování nepraktických aut, která chce doopravdy minimum lidí ideologicky zmanipulovaných či přesvědčených, že zachraňují planetu. V Holandsku opadnul zájem, Němci v 85ti procentech odmítají opustit své spalovací motory, přestože vláda tlačí na výrobce i řidiče přesně v duchu německé disciplíny. S výjimkou Norska, kde teče velmi levná elektřina z vodních elektráren a moc kilometrů se tam nenajezdí, všude jinde v Evropě vládnou diesely a benzínová auta. Bylo by fajn, kdyby to tak ještě pár desítek let zůstalo a mezitím se hledala dokonalejší technická řešení. Jo a také by to chtělo zprovoznit Nord Stream II a nezapomenout na to, že bez dobře zásobené rozvodné sítě se nám dobře žít nebude. A také třeba konečně opustit tu EU.

Jindřich Kulhavý