Tak už dost

  Beztrestnost politiků dosáhla určité hranice, kdy se z volených představitelů zemí či unie stala nedotknutelná šlechta. U nás to nejsou jen kauzy kolem Kampeličky a Dozimetru, které by srazily krk každému smrtelníkovi, ovšem Fiala a Rakušan (nejsou jedinými, kdo se v nich z vládních stran angažovali) se v klidu a s úsměvem opět uchází o hlasy voličů i na další volební období. A co více, oni je opět dostanou. Místo toho, aby stáli před soudem a čekalo je exemplární potrestání. Podobné je to s bývalým pražským primátorem Hřibem, kolem kterého se roztáčelo mnoho peněz a pokračuje to. Dolů, ze kterých politici, ministři a jejich náměstci těží své bohatství, je však mnohem více, s obálkami se na mnohá místa obsazená státními úředníky chodí celkem často.

  Přitom za „oberkauzu“ nám již mnoho let ze strany ODS předkládají Babišovo Čapí hnízdo. Upřímně, všichni víme, že šlo a daňovou optimalizaci, za kterou by běžného podnikatele Finanční úřad rozcupoval na hadry. Různé formy reklamy jsou pro úředníky Finanční správy rudým hadrem.  Jenže Babiš ušetřil své vydělané peníze (v tom má naši podporu, stát by to „rozfrcal“, zatímco Fiala a Rakušan doslova kradli). Druhý pohled však říká, že Babiš ve své době vyhlašoval válku daňovým únikům, přičemž dosavadní rozsudky kolem Čapího hnízda jasně poukazují na dvojí metr. Sám použil metodu, za kterou jiní byli stíháni, vyšetřováni a řada z nich byla nemilosrdně zlikvidována. Často neprávem. Takže ani Babiš není zdaleka čistý. Jen neustálé předvolební návraty k tomuto případu naznačují, jak funguje politická objednávka. Máme tady tři předsedy stran namočené do událostí hodných trestného stíhání a rozhodně vedoucích minimálně k odchodu z politické scény, ovšem jen Babiš je pod drobnohledem novinářů a soudů.

  Zatím jsme byli doma. Co se u nás děje, je na Ukrajině naprostým standardem. Nekontrolovaný přísun peněz do nejzkorumpovatelnějšího prostředí na světě je přímo výzvou ke krádežím v objemu miliard. Nejde jen o to, že si představitelé ukronacistické junty nakupují sídla v zahraničí, auta a shromažďují další majetek, ale ještě k tomu nemají pořád dost. Ukrajinská pračka na peníze funguje pro celou Evropu a donedávna i pro USA a Zelenskyj se netají tím, že může uplácet i přední evropské politiky, aby mu šli na ruku. Z průměrného komedianta se stal oligarcha neštítící se ničeho. Schovaný do žlutomodrého hadru plundruje s podporou ostatních politických grázlů peněženky Evropanů, přičemž ty naše mu vláda Petra Fialy otvírá nejvíce. I když už v nich moc nezbývá. Jenže přes Kampeličku se nějaké vracely už napřímo k svým novým nabyvatelům, takže koho by vlastně dění kolem nich zajímalo?

  To nejhorší se však děje jinde. Brusel je hadím hnízdem a jeho šéfová Ursula von der Leyen krade ve skutečně velkém. Rozdává naše peníze přesně tam, kde jí to přináší osobní prospěch a pomocí nich ovládá vše. Placená podpora všech hovadin, které opouští kanceláře Evropské komise, stojí miliardy, které Leyenová neváhá utrácet. Ukradené prostředky jdoucí na vakcíny jsou už historií, kterou dokázala přežít i přes zjevné důkazy o její vině. Novinkou se staly „investice“ do neziskového sektoru a do médií, které měly upravit náhled veřejnosti nejen na Green Deal a zbavovat ji odpůrců. No, a teď tam připravují další tunel v podobě vyšších nákladů na zbrojení a pokus o vytvoření společné armády pod vedením eurounijních struktur rozhodujících o toku peněz jdoucích od nás všech směrem k vybraným zbrojařům. A kdo by nekorumpoval, špatně by dopadnul. Tolik soukromá rada pro Strnada a české zbrojovky.

  Zdá li se vám, že právní stát i mezinárodní právo tak nějak neexistují, mýlíte se. Na plebs bude jeho oko stále výhružně zírat. Chtějí opět navyšovat daně, stále totiž věří, že mají kde brát. Vzepřete se, seknou vás. Dokud se nepostavíme všichni, budou jednotlivce stíhat. A protože je společnost rozvrácená a nejednotná, jsme v pasti. Najít z toho východisko můžeme, ale bez silných osobností schopných říct ne Evropské unii, Ukrajině a liberalismu a zároveň přežít tlak médií a vládnoucí mafie to nepůjde. Děláme vše, abyste to pochopili, jenže to se moc nedaří. Bohužel i proto jsme tam, kde jsme.

Jindřich Kulhavý