Vánoce a dárky se staly komercí

  Z toho všeho vyplývá, že naprostá většina z nás již zapojila do práce své mozky a srdce, to aby vymyslela něco, čím by potěšila své milé. Nakupování dárků se stalo šíleným zvykem spojeným právě s Vánocemi. Tam, kde před 50ti roky stačila maličkost, se nyní nachází hromady krabic většinou naplněné čímsi, co dotyčný obdarovaný ani nepotřebuje a co se velmi rychle stane obsahem odpadové nádoby. Můžete oponovat, nicméně kolika hračkám se po hodině hraní ulomí kolečko, kolik dětských vysílaček skutečně využijete a opravdu všechno oblečení rozdané u vánočního stromečku potřebujeme? Také různá kuchyňská zařízení od kávovarů přes domácí pekárny, složité roboty a pračky vzduchu dostanou po prvním nadšení, pokusech a spočítání si efektivity funkci lapače prachu a postupně změní své místo. Z původního výsadního místa se přestěhují do rohu, poté do skříňky, do garáže a nakonec skončí v elektronickém odpadu, aniž by naplnili naděje toho, kdo věc daroval. Přiznejme si, že Vánoce jsou dny, ve kterých utratíme nejvíce peněz za věci, které nepotřebujeme, a kdy udělat skutečnou radost je tím nejtěžším úkolem.

  Nakupovat dárky je nejjednodušší pro děti a mládež. Je k tomu několik důvodů. Menší potomci mají radost ze všeho, byť relativně krátkodobou. Je pro ně snadné podlehnout televizní reklamě, která nabízí neskutečné množství naprosto hloupých nesmyslů v krásném balení. Malým dětem se dá snadno a levně vyhovět, ještě nemají smysl pro skutečnou hodnotu a ani by si jí nevážily. U větších a stále rostoucích následníků jde zase o potřebu obměňovat vše, co užívají. Takže sportovní náčiní, oblečení a elektronika se stávají sice již dražšími, nicméně stále uznávaným dárky, které potěší. A když se udělá dobré rodinné PR, mají radost i z lyží, kola či hokejky. Pravdou je, že ceny těchto předmětů jsou už mnohem vyšší a velikost balení rozměrnější. Také se již rozlišují schopnosti rodičů uspokojit nároky pubescentů. Takže pro někoho je maximum pár nových prken sloužících k excelentním obloukům na svahu, jinde se předávají třeba i klíčky od skútru, u těch starších a movitějších může dojít i na lepší vozítko. O tom, že se vytratil původní duch Vánoc, nelze pochybovat.

  Dospělí se již obdarovávají hůře. Většinu potřebných věcí už mají, zachovávají si svůj vkus a většinou žijí v realitě a tuší, že očekávat nějakou bombu je naivní. Výjimkou jsou dvojice, kde jeden z nich vyhrál první ve sportce, udělal významný objev či získal mnohem lépe placenou pozici. Většinou se muž snaží oslnit partnerku něčím dokonalým, ale přiznejme si, že vnímat přání ženy je někdy nemožné. Buď hovoří v tajenkách, nebo žije v oblacích. A uvažujme si. Proč by muž ženě kupoval nové BMW, když sám nutně potřebuje porsche a je tak drahé. To je samozřejmě nadsázka, ale vybrat ženě dárek není snadné. Výjimkou je přesné zadání nebo podprahový obdiv něčeho, co se dá reálně koupit. Vše ostatní je riskantní podnik končící většinou protaženým obličejem dotyčné. No a protože muž sám sobě koupí vše, co ,,nutně´´ potřebuje, je složité mu nabídnout něco, co by přebilo jeho vlastní nároky a udělalo to obrovskou radost. Tady opět může pomoci nějaká solidní výhra a následný nákup technické vymoženosti počínaje elektronikou, hodinkami, přes sportovní náčiní a nakonec i pěkný kousek do garáže. Poesie Vánoc? Nesmysl, pouze spotřební záležitost.

  Takže nakonec jsou tu senioři. Ti už dávno mají vše, co potřebují a většina toho, co jim má zpříjemnit život, jsou dárky, které vůbec nepotřebují. Zkušený starší člověk je tak trochu zamrzlý ve svých zvycích. Takže po novinkách netouží, často jim ani nerozumí. Místo toho by potřeboval nové klouby, lepší oči, větší plíce či lepší svěrače, případně zapracovat na prostatě. Skutečné hodnoty, které by mu zlepšily život, avšak na pultech je nenajdete. Bohatstvím jeho života je spokojenost jemu blízkých, jejich úspěchy, láska a schopnost nezapomenout na své rodiče a zachování úcty k nim. Pokud hledáte skutečného ducha Vánoc, najdete ho právě tady. Tradice spojená se štěstím plynoucím ze vzájemných shledání jsou daleko více, než komerční hromada dárků pod ozářenou kavkazkou jedlí. Přiznejme si opět, že většina z nás vůbec netuší, čím by měla své milé příjemně překvapit.  To platí především pro ty, kteří dokážou plnit různá přání v průběhu roku. Pokud jste přesto úspěšně překonali překážku zvanou výběr vhodného dárku, jste šťastní lidé. No a my ostatní bychom nejradši Štědrý den posunuli na dobu, kdy přijde spásný nápad Možná si za to můžeme sami, to díky celoroční štědrosti, nebo jen možná nedostatečně vnímáme potřeby toho druhého. Nelze přeci pořád dokola kupovat jen auta, šperky a ponorky….Tak hodně štěstí při vymýšlení. Jenže Vánoce by měly být úplně o něčem jiném.

J3.K