Vláda v demisi se postupně odhaluje stále více

  Po navržené novele zákonu o zbraních, která zasahuje do práv majitelů zbraní, jejich replik a historických znehodnocených zbraní se dal nový ministr vnitra slyšet, že uprchlická krize pominula a problémy s migrací jsou zažehnány. Nevíme, kde pan ministr dosud žil, jaké má tajné informace a zda li sleduje situaci v Evropě, ale pokud se snad zdá, že ustaly teroristické činy, je to pouze dojem. Kriminalita migrantů má výrazně stoupající tendenci, ohrožen není pouze majetek, ale především ženy a děti. Ministr vnitra je nejvyšším státním úředníkem, který má povinnost udržovat bezpečnost v zemi. Je odpovědný za činnost policie. Má li tento člověk dojem, že problémy s migrací jsou zažehnány, selhal hned na začátku a nemá jakékoliv oprávnění sedět nadále ve vedení ministerstva vnitra. Tedy pokud tam nebyl dosazen účelově.

  Je velmi pravděpodobné, že s přihlédnutím ke složení této vlády dojde k dalším šokům. Nejde jen o rozsáhlé čistky ve státních podnicích, proti kterým kdysi právě Babiš vystupoval. Osoba Roberta Pelikána ve funkci ministra spravedlnosti je další zárukou výrazně proimigrantské politiky této vlády. Nelze od ní očekávat ani přípravu referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie. O to větším paradoxem je nová informace o neomezené době, kterou Babiš dostal v rozporu s předvolebními projevy Miloše Zemana na jednání o nové vládě bez požadavku stojedničkové většiny. Přestože se tak názory na referendum a přístup k Evropské unii liší, dělají si tito dva politici opravdu to, co chtějí. Zdá se reálnou být jejich představa, kterou je částečné vlastnění této země. Pravděpodobně jedinou překážkou pro premiéra mohou být problémy s policejním stíháním a odboj v Parlamentu. Otázkou zůstává, nakolik se podaří novému ministrovi vnitra eliminovat vyšetřování Andreje Babiše a Pelikánovi následně případně ovlivnit soudy.

  S těmito událostmi v souběhu je zvýšená aktivita Miroslava Kalouska. Na sociálních sítích prezentuje stále více a své proemigrantské a prounijní smýšlení dává důrazně najevo. Momentálně se věnuje on a plno dalších politiků tažení proti Tomio Okamurovi, to přesto, že jeho stranickým souputníkem je paměť ztrácející kníže Schwarzenberg. Pracovní tábor pro neochotné pracovat v Letech spojený s odkupem vepřína za naprosto nesmyslnou částku hrazenou ze státních peněz se stal bodem sváru. Sluníčkářské elity v čele s Kalouskem, paradoxně Pelikánem a Piráty ječí jako pominuté. To i přesto, že samotní historici o táboru, ve kterém bylo i mnoho Romů, mluví pouze jako převýchovném zařízení učícím lidi pracovat. Později došlo bohužel k jejich přemístění do koncentračních táborů, nicméně v Letech o takový tábor nešlo. Navíc vepřín nestojí na místě, kde by původní zařízení stálo, ale o louku vedle. Zdá se tedy, že jde opět a jen o to, jak utratit peníze jdoucích z odvodů daňových poplatníků. A opět je třeba se ptát. Jak je možné, že za celou akcí stojí od počátku exministr kultury Daniel Herman, který se přitom zúčastnil sjezdu landsmanschaftu, tedy skupiny Němců neuznávajících Benešovy dektrety? Nejde tak trochu o protichůdné postoje?

  Ať se v naší zemi podíváte doleva či doprava, musí se Vám chtít zákonitě zvracet. Kde kdo mění své názory, otáčí své neměnné postoje, v rámci získání moci je naše politická kultura na bodu mrazu. Vzájemná nenávist se mění v zamilování se, kde zacinkají dukáty, je rázem plno. ODS se dostává na periférii zájmu, její předseda a místopředsedkyně si protiřečí, zatímco jediný skutečně oblíbený člen této strany Václav Klaus ml. je doslova ignorován většinou spolustraníků. V ČSSD se bojuje na krev o další směřování strany. O Pirátech už víme, že jejich hlavou v celoevropském měřítku je muslim, takže vcelku logicky lze očekávat jejich podporu zájmů EU. Řada stran ucházejících se o hlasy v parlamentních volbách jakoby přestala existovat, přitom právě tato doba je přímo stvořená k tomu začít se profilovat včas a vejít ve známost svými postoji, názory a osobnostmi. Kde je Petr Robejšek z Realistů? Proč nejsou aktivní Svobodní? Pořád existuje možnost vzniku předčasných voleb. A v nich může přát štěstí připraveným. Nynější rozložení sil je pro Českou republiku katastrofální, vliv ČT  na myšlení národa veliký a přidáte li odborníky a glosátory typu Pehe, Mitrofanov a hvězdy veřejnoprávních médií, musíte se zákonitě ptát: ,,Kam až můžeme klesnout?´´. Věřte tomu, že je pořád kam.

J3.K