Zákon o státním rozpočtu….

  Státní rozpočet je v rukách ministra financí. Pokud nemáme štěstí na jeho vedoucí osobu ovládající většinu zákoutí makro i normální ekonomie, a bereme v potaz to, že do čela ministerstev bývají kooptováni politici bez zjevných potřebných znalostí, doufáme, že se dotyčný člověk obklopí týmem kvalitních podřízených schopných nahradit jeho odbornou neschopnost. Bohužel žijeme v době, kdy nejdůležitější silové ministerstvo, tedy to financí, může vést elektrikář bez patřičného vzdělání a umění třeba jen reprodukovat to, co ostatní vymyslí. Ostatně není to případ pouze poslední vlády, nicméně i obsazení dalších ministerských postů naprostými amatéry nastavilo dosud naprosto nevídaná měřítka. Jistě, měli jsme tu různé ministry v čele obrany, kultury, zdravotnictví či třeba pro místní rozvoj, kteří především pobírali své platy, ale o vedení těchto resortů nevěděli zhola nic, nicméně složení nynější vlády je skutečnou přehlídkou naprostých diletantů. Lipavský, Válek, Langšádová, Černochová, Bartoš, a především Stanjura obsadili vedoucí pozice bez jakéhokoliv odborného oprávnění a působí tam jako sloni v porcelánu.

  Elektrikář v čele financí skutečně dokáže překvapit kohokoliv, kdo by od ministra tohoto resortu očekával znalost byť jen základních kupeckých počtů. Při prezentaci hospodaření státu, výhledů do budoucnosti a posuzování reality mu nevychází ani základní součty. Operuje s čísly, u nichž sice předpokládá jistou jejich výši, ovšem nemá ji ničím podloženou. Nedělá mu problém tvrdit, že 1+1 jsou 3, což vnímá každý jiný mimo jeho samotného a jemu nadřízeného předsedy vlády Petra Fialy. Nelze se potom divit, když se dozvídáme, že jsme v oblasti rozvoje ekonomiky a schodků státního rozpočtu spadnuli v Evropě na poslední místo a jsme nejrychleji se zadlužující zemí na světě. Nehrozí nám tak krach jednoho či dvou větších firem, ale spíše jde o kolaps celého státu, což má, a ještě mít bude, dopad na budoucnost a postavení České republiky a jejích občanů.

  Možná už si toho povšimnula i Pětikoalice a bije na poplach sestavením speciální ekonomické poradní rady, bohužel její složení i nadále odpovídá především politickým záměrům. Tedy udržet priority Green Dealu, podporu Ukrajincům, zachovat rozsáhlý neziskový sektor, dotování EU a umožnit nadále vyvádět zisky zahraničním firmám u nás podnikajícím. Z toho vyplývá, že šetřit už lze poté především jen na českých občanech. Tomu budou odpovídat škrty. Odnesou to už nyní podfinancované školství, sport, doprava a oprava infrastruktury, zdravotnictví. Naopak Ministerstvo obrany bude pobírat tučnější částky, protože Černochová dostala po vyprázdnění skladů otevřenou dlaň, z níž bude odebírat prostředky na nákup naprosto nepotřebných letadel, vozidel a vybavení pro vojáky. A aby tomu nebyl konec, plánovaný nárůst výběru neustále zvyšovaných daní počítá s více jak 40 miliardami korun navíc oproti dosavadnímu rozpočtu, který zaplatíme všichni my. Co to znamená? Že z vlastního vytáhneme o další tuto částku navíc, přestože už nyní velká část národa snížila svou životní úroveň na hranici chudoby či podobnou té z 50.let minulého století.

  Vedení státu a ani poslanci schvalující státní rozpočet nemají absolutně žádnou hmotnou zodpovědnost. Pokud chce někdo vyzdvihovat znalosti a vědomosti předchozího vedení Ministerstva financí, pak je třeba říct, že Alena Schillerová nás jako první přivedla ke schodku v řádu stovek miliard a výmluva na covid neobstojí, protože držet hubu a krok s EU a s rozkazy Evropské komise bylo špatné politicko-ekonomické rozhodnutí, na kterém se Babišova vláda podílela a započala tak naše rychlé zadlužování. Tehdejší opozice řvala jako raněný býk, aby nakonec díru ve státní pokladně ještě zvětšila. Naprostý nezájem o občany této země, její ukrajinizace a politická ideologie, jejíž destruktivitu by mohli komunisté v ranném stádiu kolektivizace závidět, to vše nás tlačí do stále hlubšího bahna. Složení vlády a vedení obou komor Parlamentu ČR je přehlídkou neschopnosti a inteligenční zdrženlivosti či nedostatečnosti. Jde jen o hloubku vlastního koryta.

  Personální chudoba ve vedení státu tak připomíná Kocourkov a je otázkou, proč schopní lidé už dávno nerozpoutali válku proti vládě. Tady není na pořadu dne vracet do hry EET, to je jen další vytahávání peněz z kapes českých občanů a v podstatě tlak na výběr zlodějských daní.  Je třeba naučit se hospodařit, omezovat nepotřebné výdaje na nulu a oprostit se od falešné solidarity s kýmkoliv včetně Ukrajinců, Němců, Afričanů a příživníků na státním systému. Ten je třeba zeštíhlit na nejnižší možnou úroveň, začít splácet dluhy a nevytvářet nové. Výše uvedené není tato vláda schopna zajistit (nebyla to ani ta předešlá). I proto požadujeme předčasné a férové volby, zároveň žádáme skutečné odborníky, aby se semknuli a dokázali společně zvyšovat tlak vedoucí k demisi Petra Fialy a eurounijních poskoků kolem něj. Nejen neschopní ministři, ale ani Pekarová Adamová, Richterová, Vystrčil či nedospělí Piráti nejsou předurčeni vést tuto zemi nebo ji zastupovat v eurounijních úřadech. Už dávno tu měla být revoluční nálada a plné ulice. Jenže líní Češi a Moravané nejsou schopni ani přemýšlet, natož něco udělat. I když se jich to skutečně týká. Každý další den, po který vládne zemi Pětikoalice, stojí nás a naše děti roky budoucnosti. Pořád to nechápete?

Jindřich Kulhavý