Zrádci nebo prospěcháři?

  Europoslanci  se už dlouho  snaží  najít způsob, jak se s Orbánem vypořádat. Nedokážou vůbec pochopit, jak je možné, že se i po tak důsledné agitaci, dotační korupci a systematické práci prolhaných médií vyskytuje politik schopný vyhrávat volby ve své zemi a zároveň získat její obyvatele k podpoře vlastního odporu vůči EU a OSN. Dávat důraz na národní zájmy a povýšit je nad doktrínu z Bruselu je považováno za nepřípustné. Paradoxem zavání i skutečnost, za kterou lze považovat původ jednoho z hlavních strůjců přesunu národů Sorose, který pochází také z Maďarska. Přitom právě on je největším nepřítelem Orbána a snaží se mu utáhnout smyčku kolem krku. Součástí zasedání Evropského parlamentu vedoucího k odvetné akci proti Maďarsku a Orbánovi bylo hlasování poslanců. O tom, jak budou hlasovat zástupci České republiky, bylo částečně jasno. Představitelé Top 09 nezklamali své voliče a i přes odpor většiny české společnosti k migraci hlasovali pro potrestání Maďarska za jeho protimigrační politiku. Štětina, Pospíšil a Niedermayer svým kolaborantským přístupem k naší zahraniční politice nepřekvapili, zdá se, že se dotyční snaží jít tvrdohlavě za zahlcením Evropy nájezdníky a moc je trápí, že se jim nedaří v České republice přesvědčit občany k nadšení z přicházivších muslimů.

  Toužebně vyhlížející post ministra zahraničí ČR a politik z pražské ČSSD Poche se samozřejmě přidal ke kolegům z Topky. Což opět potvrdilo, že je tím nejméně vhodným kandidátem na jedno z nejdůležitějších ministerstev a zároveň dalo za pravdu prezidentovi Milošovi Zemanovi. Daleko více zarazilo hlasování pro potrestání Maďarů u poslanců vyslaných vládním lídrem hnutí ANO. Telička jej sice již opustil a nikoho nepřekvapuje jeho více než kladný vztah k EU, ten člověk je schopný dělat kariéru v každé době i místě, ale u ostatních členů ANO bychom očekávali, že budou hlasovat v jistém souladu s tvrzeními Andreje Babiše, před komunálními volbami vystupujícím nyní jako jednoznačný odpůrce otevření země imigrantům. Jak je možné, že jindy poslušní poddaní Andreje Babiše hlasují v naprostém rozporu s rétorikou svého šéfa? Vysvětlení je poměrně jasné. Je pravděpodobné, že v Bruselu sedící naši poslanci mají přinést Babišovi kladné body, zatímco u nás sám Babiš na oko drží pozici zachránce národní svrchovanosti. Ostatně utrženou ze řetězu se zdá být již dlouhou dobu i další členka ANO a eurokomisařka  Jourová. Právě na ní můžeme pozorovat, jak poslušnost vůči bruselským elitám přináší ovoce. Bohužel soukromé, ta už do práce nikdy nebude muset jít.

  Maďarsko ukazuje, jak se dá vzdorovat diktátu Bruselu. To italský ministr vnitra Salvini to má těžší, jdou prot němu nejen v sídle EU, ale kritizuje ho i papež a zároveň čelí nebezpečí ze strany italských soudů. O to více si zaslouží naší podporu a úctu za statečnost. Také mladý premiér Rakouska Kurz a většina Poláků patří k části Evropy, která není ochotna se bezvýhradně podrobit Bruselu. Jak je to u nás? Ulice Prahy se pomalu plní muslimy a zdaleka ne všichni jsou turisté. Na takovém Žižkově už večer potkáte plno černochů a světe div se, jejich BMW má českou SPZ.  O Hamáčkovi a ČSSD nelze pochybovat, jejich rétorikou není odmítání migrantů. O Topce byla řeč a stejné platí pro STAN, Piráty, částečně i Lidovce. Ani Fiala z ODS není nijak zvláště vyhraněný odpůrce, takže se nelze divit tomu, že se u nás i přes odpor veřejnosti připravují další kroky vedoucí k nesplnitelné integraci muslimů. Je tedy jasné, že nám vládnou zrádci a prospěcháři.  A vám to nevadí?

J3.K