Agrese a možné reakce - Ukrajina 2014

  Již soužití v bývalé světové mocnosti Sovětském svazu a osamostatnění Ukrajiny říká něco o tom, že původní obyvatelstvo nemělo důvod zbytečně setrvávat v původním přidružení k Rusku. V zemi přesto zůstala velká část obyvatelstva hlásící se k ruskému etniku. V některých částech dokonce převažuje, což dává prezidentovi Putinovi zbraň do ruky. Parlament v Moskvě okamžitě schválil zákon o poskytnutí ochrany ruského obyvatelstva v kterékoliv zemi, ve které by jejich komunita znamenala většinu a o pomoc požádala (možná by u nás mohla existovat určitá obava v Karlových Varech). Což neplatí pro celou svrchovanou Ukrajinu, ale zákon se dá ohnout. Takže strategicky položený Krymský poloostrov je v tuto chvíli brán jako samostatné území, a to včetně východní části země. Navíc lze vypozorovat rozpory mezi rusky hovořícími obyvateli a Ukrajinci.

  K tomu je třeba připočíst historicky přes 200 let dlouhou příslušnost Krymu k Rusku, která byla ukončena až Nikitou Chruščovem v padesátých létech minulého století. Přesto je Krym historicky oblíbenou turistickou destinací mnoha Rusů, také vojenským prostorem s dlouhodobě Rusku pronajatou vojenskou základnou. Kremlu pravděpodobně hraje do karet možnost použít jakýkoliv důvod k zpětpřevzetí vytouženého území a nynější situaci si pravděpodobně vymodlil. Evidentně byl připraven na využití sebemenšího podnětu a vyslat své vojenské jednotky, rychlost přesunu a nekompromisnost obsazení vládních a strategických budov, to vše potvrzuje jasný záměr. Navíc za spolupráce místních zástupců ukrajinského státu. A samozřejmě podstatné části prorusky orientovaného obyvatelstva.

  V samotné Ukrajině propukly demřonstrace z důvodů, které mají základ v nespokojenosti s prezidentem vládou a celkovou politickou situací, zvůlí elity. Problémy a protesty v Kyjevě trvají už déle a vyvrcholily svržením prezidenta Janukovyče a jeho útěkem do zahraničí, samozřejmě do Ruska. Bývalá opozice se chopila vlády, neřeší však jen vnitrostátní problémy. Následky krvavého povstání tak mají daleko větší rozsah, než organizátoři převratu čekali. Země se dostala na pokraj válečného konfliktu s velkým, mocným a nekompromisním sousedem, vyzbrojeným nejmodernější technikou. Samotná ukrajinská armáda po podepsání dohod se světovými velmocemi zlikvidovala vlastní jaderný arzenál, který byl pozůstatkem po ruském vojsku z doby Sovětského svazu. Protiváhou mělo být poskytnutí ochrany v případu napadení. Což se stalo, jaká je reakce?

  OSN je mimo, Rusko má právo veta, takže cokoliv kdo vymyslí, bude smeteno z jednacího stolu. NATO si velmi dobře rozmyslí vojenskou operaci se supervelmocí, konflikt by přešel ve světovou válku a poloostrov Krym za to světu nestojí. Dokonce ani celá Ukrajina ne. Evropská unie je hospodářsky a ekonomicky na Rusku závislá, velká část zemí potřebuje plyn a ropu, také další nerostné bohatství je podstatnou komoditou v mnoha hospodářstvích. Navíc velikost ruského trhu je pobídkou a každý hlasitý protiruský projev bude jistě zpětně Moskvou potrestán. Z toho všeho vyplývá, že všichni budou nesouhlasit s ruskou agresí na Krymu, přední politici se budou pohoršovat, pokyvovat hlavami. Americký prezident bude hrozit sankcemi, ale….

  Nynější situace nám opět ukazuje sílu dvou hlavních velmocí. Cokoliv si budou chtít udělat, nikdo jim nezabrání v tom pokračovat. Pokud nenapadnou sami sebe navzájem (což se nestane, dobře si uvědomují svou sílu), nepůjdou proti sobě v situaci, kdy půjde o získání jiných území, která si vyberou. Třetím hráčem je možná ještě Čína, ale její výzbroj zaostává. Nicméně jistotu klidu a nedotknutelnosti nemůže mít žádný jiný stát. A je jedno, co politici říkají. Všichni jsou oprávněně zděšení, nynější situace ukazuje na jejich malost a neschopnost cokoliv dělat. A Putinovi je úplně ukradené, co bude kdo říkat, to už víme dávno. Ani se nemusí obtěžovat cokoliv vysvětlovat. Rusko je prostě Rusko. A Ukrajina na to teď doplácí. Dalo by se parafrázovat. Bůh ochraňuj Ukrajinu

J3.K