Asi je něco špatně…

   Evropská unie byla založena jako následovník Evropského hospodářského společenství a jejími členy byli původně svobodné státy. S postupným rozšiřováním počtu členů a připojením části bývalé RVHP se plno podstatných detailů změnilo. Ke vstupu do EU bylo třeba splnit několik podmínek, odměnou se poté stala možnost využívat všech výdobytků a výhod evropského partnerství. To znělo zpočátku dobře a logicky, bohužel bruselští úředníci se vymknuli kontrole většiny jednotlivých států.

  Česká republika je svým počtem obyvatel relativně malou zemí, nicméně i ona vysílá do Evropského parlamentu své zástupce. Jejich jmenování by mělo být především v souladu se zájmy našeho státu, vybraní reprezentanti by tedy měli hájit naše potřeby. Jak jistě víte, a vůbec nikdo se tomu asi nijak moc nediví, vše je jinak. Dle všeho jsou do Bruselu vysíláni jednotlivci, kteří potřebují dobře zaopatřit, to proto, že peníze vybrané od daňových poplatníků z celé Evropy se v místě rozdělují velmi velkoryse. Nebo tam odešli ti, kteří potřebovali být odejiti. Většina z nich se tak stala služebníky nikoliv našimi, ale jejich snaha být užitečnými jaksi obrátila směr. O čemž svědčí občas zveřejněné výsledky některých dech beroucích hlasování v sídle EU..

  V zájmu České republiky by měly být co největší ekonomická samostatnost, politická nezávislost, silné hospodářství, prosperita, národní identita, obranyschopnost úměrná počtu obyvatel a dostatečné zajištění sociálních a zdravotních potřeb vlastního národu. Součástí priorit je i ochrana vlastního území před nelegálním překračováním hranic.  Až po zajištění těchto základních atributů je čas myslet na solidaritu s těmi členy, kteří se sice snaží, seč to jde, nicméně například přírodní katastrofy, epidemie a podobné události způsobené vyšší mocí ovlivňují dění v partnerském státu.

  Následná společná politika týkající se zbytku světa je jakousi nadstavbou, která musí zákonitě skřípat, nerespektuje li výše uvedené zájmy jednotlivých zemí. Nikomu nelze vnucovat vlastní rétoriku, byť se místním vládcům může zdát být geniální. Neexistuje varianta, kdy by jedna velmoc prosazovala vlastní řešení a oháněla se přitom sílou ekonomiky, vlivem na celoevropské dění a v nejhorším případě vojenskou silou. Také není možné, aby si evropským lidem nevolení představitelé vrcholných orgánů přisvojili takovou míru moci, jak můžeme pozorovat nyní. V tu chvíli jsou pošlapány základy demokracie a členství v podobné organizaci je dále nemyslitelné.

  Problémem je nejen samotná podstata EU, ale i neloajalita našich europoslanců. V Bruselu jsou pravděpodobně stavěni do pozice řadových a královsky placených zaměstnanců EU, jejichž názor musí být v souladu se směrnicemi EU. Kdyby to tak nebylo, mohli bychom denně číst v našem tisku zprávy ze zasedání, kterých se účastní a také rozhořčené komentáře k tomu, co se děje, o čem se hlasuje a jak se tomuto aktu postavili lidé vyslaní za naši zem. Místo toho nás například europoslanci Štětina z Top09 nebo Jourová z ANO přesvědčují o správnosti cesty nastavené lidmi, jako jsou Juncker, Schulz, Tusk, Mogheriniová, to i přes jasné signály a důkazy toho, že jejich vize má už nyní katastrofální důsledky.

  Bohužel můžeme konstatovat, že v Bruselu nás nezastupují Češi, ale především zástupci jednotlivých stran, které si své lidi navrhnuli tak, aby i v evropském měřítku pokračovali s politikou shodnou s tou, kterou uvedená strana praktikuje i u nás.  Nejde jim tak o prospěch a obranu naší země, ale zájmy daleko nižší a užší. A z toho vyplývá i stav celé Evropské unie. Nacházíme se v období vlády levice, která je zaměřená na degradaci národní identity. Levice vždy měla za cíl průměrnost, nemá ráda výrazné individuální výkony a už samotná svou podstatou vždy prosazovala dotování života málo výkonných z účtu schopných. To vše za skutečně propracovaného přiživování se hrstky vládních úředníků. A v této schizofrenní a rádoby solidární politice EU pokračuje a svou rétorikou a jejím uváděním do praxe likviduje postupně vše dobré, co v Evropě za posledních 50 let vzniklo.

  Pokud budeme nadále vysílat do Bruselu lidi bez náležitých instrukcí a mantinelů povinných je dodržovat a bez možnosti je odvolat v případu jejich zrady, nebudeme mít při jednáních o čemkoliv šanci na změnu ku prospěchu naší země. Naše existence v Unii je poté pouze podřadnou roli, kdy v předklonu souhlasíme se vším, co zfanatizované vedení vymyslí. Jde o roli nepřijatelnou a je nejvyšší čas tento spolek urychleně opustit i s tím, že proti nám bude vedena propagandistická i hospodářská válka. Důsledky setrvání však budou daleko horší.

J3.K