Brzký návrat ke staré rétorice

  Spojené státy, které zmrazily ruský majetek, již jeho část uvolnili na to, aby z něj mohly být spláceny závazky ruských firem a státu, přičemž to platí na nejbližší tři měsíce. Německo se k válce staví relativně chladně s tím, že odmítá svou možnou existenci bez ruského plynu a ropy, protože tam aspoň někteří odborníci umí počítat. Britové jsou radikálnější, sami se bez Ruska obejdou o něco lépe, navíc stále prosazují svou ideologicky zvrácenou zelenou budoucnost, nicméně jak víme, změna složení vlády je ve Velké Británii často otázkou pár týdnů a Johnson už má svých průšvihů ažaž. Pravdou je, že princ Charles je doslova posedlý ekostylem života a stejné lze říct o manželce premiéra Johnsona. Ten ještě nedávno před zveřejněním svého vztahu o existenci ekologie a elektromobilitě vůbec nevěděl, ale po několika vášnivých nocích v náruči své zelené ekoteroristky objevil Ameriku a začal se za ni bít. Pokud se politika dělá přes postel předsedy vlády, a všichni víme, že u nás jsme něco podobného zažili při krátké anabázi Petra Nečase ve Strakovce, začne být něco špatně. Britové tak budou chtít být na ruské ropě nezávislí a dokud nezmrznou a nezbaví se Johnsona, budou nadále patřit k tvrdým odpůrcům Moskvy. Ostatně už hysterie kolem Skripala připomínající později tu naší v případu Vrbětic svědčí o tom, že James Bond dostal za úkol rozvrátit vztahy s Ruskem.

  Německou prioritou je fungující hospodářství a vydělávání peněz. Němcům díky konfliktu na Ukrajině došlo, že jejich armáda je de facto v troskách. A obnovit ji nebude nic levného. Pokud to tedy Američané dovolí. Donald Trump nechal stahovat své vojáky zpět do USA, ovšem Biden, respektive ti za ním, protože stařík v Bílém domě už má v hlavě lehce vypnuto, hrnou svou armádu zpět do Evropy. V podstatě Američanům slabá německá armáda vyhovuje, protože ji mohou nahrazovat opět tou svou. Bude zajímavé sledovat vývoj, ale Němci díky své vrozené vlastnosti být vůdčím národem pravděpodobně budou chtít do zbrojení investovat. A k tomu potřebují energii, nerostné bohatství a solventní obyvatelstvo. To jim může poskytnout jen Rusko, takže Ukrajina bude obětována v rámci vyšších cílů. Německo se také nijak zvláště neangažuje, byť o sankcích mluví daleko více nahlas, než je uplatňuje. Francie je na to podobně, jen je jaksi mnohem méně pro Evropu podstatná, byť si hraje na velmoc. V samotné Francii většinu lidí nezajímá nic jiného, než právě jejich vlastní život a jsou ve vleku médií. Nicméně určitá revolucionářská historie a relativně menší trpělivost s elitami může právě v této zemi vyvolat změny s jistým dopadem na Evropu. Nicméně o ukrajinskou vlaječku za našimi hranicemi nezavadíte a lidé si tam žijí stále ještě více covidem než Ukrajinou.

  Hysterie u nás vyplývá ze snahy Fialy & spol. zarazit nás ještě hlouběji do eurounijní řiti. On náš premiér vůbec nepochopil roli Ukrajiny a její fungování. Lze si myslet, že Američané a EU skutečně zkusili tuto východoevropskou zemi zneužít ke zkoušce trpělivosti Moskvy. Kdyby to vyšlo, rozmístili by zbraně k hranicím Ruska, vycucnuli by z Ukrajiny vše, co by šlo (což Biden junior skutečně i s Obamou a taťkou dělal), ovládnuli by ji hospodářsky, nechali ji ještě více zadlužit a udělali z ní přední palebné stanoviště v honu za ruským nerostným bohatstvím. Přitom od začátku tušili, že to asi nevyjde, takže co mohli, ukradli hned po Majdanu. Od začátku věděli, že korupce a nacismus jsou na Ukrajině na tak vysoké úrovni, že pravděpodobně bude neprůchodné je překonat. Dlouholeté boje v Donbasu byly pouze další zkouškou Moskvy, co a jak dlouho vydrží a ideální příležitostí, jak testovat reakce Západu na případnou vojenskou operaci. Nynější rozčarování z vstupu Ruské armády na území Ukrajiny je hrané, počítali s ním, jen si mysleli, že Vladimír Putin to neučiní. Dobře vědí, že to má v hlavě srovnané, podcenili ho.

  Dopady této krize tak padnou na nás. Ukrajina je vybrakovaná, co neukradli Američané, zdefraudovaly ukrajinské elity. My tady pořádáme sbírky, v pokladnách neziskovek končí desítky až stovky milionů, ovšem sem k nám se v kufrech aut s ukrajinskou SPZ už v soukromých rukách vrací zpět. Jsme skuteční idioti. Češi se díky vládě stali obtížnými a odmítanými na pracovních úřadech, v bankách se tvoří velká a ukrajinská klientela dostávající třeba v ČSOB bakšiš 5000,- korun na osobu, ukrajinské děti dostávají výhody ve školských zařízeních, dochází ke změnám v pořadnících čekatelů na státní byty, ze soukromých jsou Češi vyhazováni a nahrazováni migranty. I solidarita má své hranice, zvláště tehdy, když už aspoň někteří víme, že za většinou škod na Ukrajině v civilním sektoru jsou Azovské oddíly a ultranacionální pravice, k nimž inklinuje i premiér Zelenskyj.

  Celá rusko-ukrajinská krize tak z Evropy stojí nejvíce nás, Slovensko a Polsko. U Poláků jde o historický pocit křivdy, byť ve Volyni Poláky vraždili právě ukrajinští nacisté. Nikoliv Rusové. U nás a Slováků jde o nepochopitelný kolaps politiků živený médii. Je zapomenuto osvobození Rudou armádou od nacistů, připomíná se období po roku 1948 a především rok 1968, kdy však přijely tanky z téměř všech členských států Varšavské smlouvy. Je snadné na jedno zapomenout a jiné připomínat a vyvolat nenávist, máme li tu lidi typu Koláře, Pekarové Adamové, mediální impéria vlastněná Západem či naše jím ovlivněná. Rusové nejsou andělé. Ale jsou rovnocennou protiváhou dekadentního Západu. Bohužel si to uvědomuje málo lidí, kteří se navíc nyní stávají obětí ztráty svobody slova a represe ze strany státu. Porušování Ústavy ze strany politiků už je tu denní normou a za špatné jsou ti, kteří požadují její dodržování. Média udělají hrdiny z podněcovačů války, dodavatelů zbraní a tunelářů státní pokladny. Je to zvrácená doba, navíc se potichu vrací hysterie kolem covidu. Dejte mu dva měsíce a bude zpět ve vší parádě. Hned, jak utichnou zbraně na Ukrajině. 

Jindřich Kulhavý