Čaputová v Praze

  Vzhledem k charakteru výletu do České republiky je věcí relativně půvabné Zuzany Čaputové, s kým se v Praze setkala. Její sok v boji o post prezidenta Šefčovič se se Zemanem setkal již před druhým kolem klání a nikdo mu to také nevytýkal. Na druhou stranu je třeba si přiznat, že ti, se kterými se Čaputová sešla, nepatří zrovna k reprezentativnímu vzorku vyjadřujícímu nálady v našem národu. Někteří z nich patří mezi vyložené našeptavače eurounijní ideologie a jsou částí Čechů a Moravanů považováni za nepřátele národa. Už účast Kocába ve volebním štábu Čaputové v den voleb v 2.kole naznačovala pochybnou orientaci této blondýny. Setkání s Halíkem a jeho požehnání považovala stejná část našich spoluobyvatelů za znamení Satana, jehož je Halík jistě prodlouženou rukou. A schůzka s Čechy urážejícím senilním knížetem Schwarzenberkem, havlistou Žantovským, šílencem Hilšerem, tedy dalšími zástupci protizemanovské kliky, vyjadřuje více, než jen orientaci na prounijní politiku. Přidáme li prohlášení Čaputové o souznění s potřebami migrantů a ochotě jim pomáhat, lze jen doufat, že pravomoci slovenského prezidenta zůstanou nadále okleštěné a pro zahraniční politiku Slovenské republiky nepodstatné.

  I přesto Slováci vyslali jasný vzkaz směrem k V4. Podporu Orbána a polské vlády nelze očekávat. Jestliže si část Čechů stále udržuje relativně čistou hlavu a smysl pro logiku, což prokázala kdysi výhra Zemana nad knížetem a po letech i nad Drahošem, byť velmi těsná, Slováci už podlehli cinkání bruselských peněz a nátlaku Sörösovo favoritů a pohůnků. Pravdou je, že členství v eurozóně komplikuje Slovenku jakýkoliv náznak nespokojenosti. Mediální smršť, zneužití vraždy Kuciaka a jeho přítelkyně k státnímu převratu, to vše je ukázka síly liberálně-demokratického systému spolupracujícího s maskovaným neziskovým sektorem. Ostatně u nás existují podobné aktivity, a jak lze pozorovat, vymývání mozků má sice náběhově pomalejší, ale o to více zdrcující efekt. Nejde jen o naprosto pomatenou mládež, ale také o bující názorové rozkoly mezi levicově a pravicově uvažujícími staršími občany.  

  Mediální masáž veřejnoprávních i soukromých médií nabírá na obrátkách, tříštění protiunijních sil navíc způsobuje velké ztráty na straně odpůrců bruselských praktik. Jestliže liberální demokraté jsou usazeni ve všech parlamentních stranách, jejich odpůrci tam mají pouze SPD. Ale ve volbách do evropského parlamentu je téměř 40 subjektů, z nichž většina ubírá hlasy právě SPD, přitom šance na překročení 5tiprocentní hrance je nulová. Získávání státního příspěvku, které má přinést nějaké koruny zakladatelům pidistran, tak tříští voličskou základnu SPD. Proti ní byl zahájen určitý útok se záměrem odvést voliče. Přestože lze mít hromadu připomínek k fungování Okamury a jeho okolí, většinu i oprávněných, nyní je třeba semknout se a postavit hráz bránící dalšímu přílivu nebezpečných ideologií, kterými se prezentují novodobí proletáři srocující se u Pirátů. Možná tato věta připomněla agitační texty Rudého práva, nicméně vyjadřuje jistou potřebu mobilizace zdravého rozumu a přirozené inteligence. Nic jiného nám už od cesty do bruselského pozadí s plnou parádou nepomůže. Spolupráce Pirátů, STAN, ODS a bezvýznamné Topky, kličkujícího ANO a krachující ČSSD jsou předzvěstí velkých komplikací pro budoucnost. Lid už pro ně nic neznamená. Stačí se podívat do Velké Británie, kde si lidé odhlasovali odchod z EU, ale politici vytvářejí takové prostředí, aby se Brexit neuskutečnil. Zdá se, že Corbyn a Mayová táhnou za jeden provaz, jen to tak nesmí vypadat.

  Zuzana Čaputová je jednoznačnou postavou, za níž se nyní sešikují příznivci EU a migrace. Tedy toho, proti čemu se u nás ozývá stále mnoho hlasů, jen nejsou tolik slyšet, protože jsou umlčovány. Cenzura se všeobecně zvyšuje, počet udavačů také, prezentace názorů je v médiích možná jen tehdy, jsou li v souladu s bruselskou doktrínou.  Čaputová se tak stane zlatým grálem i pro naše neziskovky a sluníčkáře. Přestože jde o mediální rychlokvašku vsazenou do politiky, bude vyzdvihována nad zkušeného matadora Zemana. Drahoš se bude jistě snažit dostat se k ní co nejblíže, ostatně Hilšer už to udělal. I to poukazuje na jistou lacinost celého procesu ukázat, jak dobře na tom Slováci nyní budou. Je to sice omyl, ale hezky to vypadá. Stejně, jako láskou ke všem se na oko chovající EU. Ve skutečnost však postupně likvidující původní etnikum, kulturu a sebeurčení probíhající zároveň s výměnou staroevropské civilizace.. Na Slovensku tak Sörös a Juncker získali ideálního spojence a teď se mohou zaměřit na další zemi, kterou potřebují zpracovat. Lze se obávat, že to čeká nás. A ovce budou tleskat.

J3.K