Chceme důkaz, tvrdí voliči Babiše

  Blížící se volby by mohly být ukazatelem toho, jak si lidé váží právnosti, spravedlivosti, a nakolik si uvědomují omezování svobody, které se posledních pár let stupňuje. Zatímco silní politici se národu obávat nemusí, ti slabí zneužívají svého postavení a restrikcemi zmenšují prostor pro volný pohyb i myšlenky. Na politické scéně se však občas vyskytnou i žraloci, kteří jdou po všem, co se hýbe či znamená zisk. Jejich sebevědomí a agresivita je v očích jedněch předurčuje k vedoucí pozici, druzí si však uvědomují nebezpečí plynoucí z těchto vlastností. Zvláště tehdy, když je minulost dotyčného predátora spojena s naprosto nepoctivými praktikami, skandály a podvody.

  Andrej Babiš po dlouhé době ve svém životě narazil na někoho, kdo se mu nějak postavil. Nebyl to zbabělý předseda vlády Bohuslav Sobotka, nejedná se o ukřičeného Miroslava Kalouska, který má za sebou mnoho skandálních rozhodnutí vedoucích k vlastnímu obohacení, ale o někoho, kdo dokázal nahrát majitele Agrofertu při vlastním vychloubání a zároveň ho chytil při činu. Jeho touha po moci a majetku, pocit beztrestnosti a vlastní geniality jsou Andrejovi občas skutečně na škodu. Příliš mnoho mluví. Předvádění se Čapím hnízdem, mimochodem jinak zajímavou stavbou, nepříliš skrývané ovlivňování novinářů z Mafry a zneužívání státních úřadů ve vlastní prospěch i k likvidaci oponentů jsou jednoznačným signálem směrem k voličům. Ovšem ne každý jej vnímá. Pro mnohé je Andrej Babiš tím, kdo jde po korupcí provinivších se politicích, aniž by brali v potaz, jak moc je uplácením dlážděná cesta vzhůru u samotného Babiše. Vše má svůj vývoj a peníze určené k úpravě názorů důležitých lidí na potřebné záležitosti vyměnil za strach, který mezi ně šíří nyní. Moc vzbuzuje často závist, jindy nenávist, obavy, ale u voličů hnutí ANO a jeho členů má opačný dopad. Je jím snaha přilepit se k tomu, o kom si myslí, že je téměř bůh a vytáhne je nahoru. Ztráta kritičnosti, selského rozumu a logického myšlení, také snížení rozlišovacích schopností jsou důsledkem jistého druhu zamilování se a naděje.

  Andrej Babiš působí na své příznivce svým prostým vystupováním, demagogií i na první pohled logickým vyjadřováním. Bohužel neodpovídá na položené otázky, odvádí pozornost a odklání myšlenky na vlastní kriminální činy, čaruje s nereálnými čísly, vytváří auru úspěšnosti. Snižuje každého, kdo si dovolí jej vyzvat k pravdivým odpovědím, zároveň se ale často podřekne, což je bohužel u jeho příznivců opět bez následků. Právě podřeknutí berou jako jeho přirozenost, za kterou nic neskrývá. Při oprávněné kritice se hrdě postaví za svou modlu a i při případném obvinění se odvolávají na nedodané důkazy, to i přesto, že jsou k dispozici. Jejich přesvědčení o dobrotě Mesiáše nezměnily ani zveřejněné autentické nahrávky usvědčující Babiše z jednoznačně kriminálních praktik. Problémem tak je skutečnost, kterou je neprůhledná minulost těch, kteří jsou oprávněni vznést proti Andreji Babišovi obvinění a doložit je. Týká se to politiků, policistů, protikorupčních aktivistů a státních zástupců. Jejich obavy z následků započatí tažení proti Babišovi hovoří za vše. Moc Babiše a jeho kontakty jsou pro ostatní likvidační. Což jej ale vůbec nedělá čistým.

  Politická elita je dlouhodobě spojována s rozkrádáním majetku této země a korupcí. Její bezúhonnost je tedy nereálná. Vnitřní boje mezi policisty jsou zjevné a činnost Roberta Šlachty a jeho podřízených ve službách Babiše se stala příčinnou krize a rozbrojů mezi ČSSD a ANO. Slibotechny a tendenčně vystupující aktivisté, například miliardář Janeček, už dávno přestali bojovat proti skutečným lumpárnám a jejich efektivita je nulová. A pokud jde o státní zástupce, liknavost v kauzách Andreje Babiše je skutečně systematická. Navíc jedním z nejbližších spolupracovníků tohoto oligarchy je Robert Pelikán, tedy ministr spravedlnosti. A to mluví za vše.

  Výroky Andreje Babiše uveřejněné díky nahrávkám dokládají, kam až dosahují chapadla chobotnice ovládané majitelem Agrofertu. Jeho razantní vstup do politiky má svůj důvod úplně jinde, než v proklamovaném boji proti klasickým stranám. Šlo mu především o posílení jeho moci spojené s pohlazením ega, zajištění přílivu kapitálu do konglomerátu Agrofert, zametení stop za staršími delikty a získání výhod spojených s naprostou kontrolou konkurence a soupeřů. Získané miliardové dotace jsou důkazem toho, že vstup na politické kolbiště se vyplácí, stačí pouze se k většině záležitostí se nevyjadřovat a u zbytku držet v ruce potřebné kohoutky. Boží mlýny však melou a je otázkou času, semelou li momentálně nejkontroverznější osobu v Čechách. Je třeba připomenout, že v podnikatelské sféře se mu daří získávat dotace i na Slovensku, kde se také postupně ukazuje, že ne vše je čisté. Příkladem je Duslo Šala.

   Jak dlouho ještě budou mít fanatičtí obhájci a zároveň voliči rodilého Slováka zavřené oči? A stačí zbývající hlasy na to, aby se už nikdy nestal členem vlády? To záleží na nás a na morálnosti politiků. Takže šance zbavit se Babiše……nejsou bohužel velké, zvláště pokud část voličů před vším zavírá oči a radši nic neslyší. Oni nechtějí slyšet.

J3.K