Cokoliv se stane, dá se se zneužít

  Svět se zbláznil. Policista ve Spojených státech byl vždy vystaven riziku, kterým jsou zbraně v rukách lumpů. Ti je většinou vlastní nelegálně a stejně je používají. V USA nemají zdaleka tak přísné předpisy jako u nás, takže k zbrani se lze dostat poměrně snadno. I přesto člověk vlastnící legální zbraň při zásahu policistu informuje o tom, že ji má, aby ji mohl odložit a nebyl přitom zastřelen. Na druhou stranu členové policie jsou mnohem častěji ohrožováni, takže jednají rychle a rázně. Především v oblastech, kde žije více Afroameričanů či Hispánců v jedné lokalitě. Ano, občas někdo zemře. Jednou je to policista, jindy je obětí ten, proti komu je zasahováno, může dojít i na omyl. Umírají bílí i černí, je to jistá daň za svobodu v podobě možnosti vlastnit zbraň. Není to nijak častý jev a v minulosti se to stávalo napříč spektrem všech etnik. To, že jsou častěji vidět při zatýkání černoši bělochem, je způsobeno procentuálním zastoupením obou ras v americké společnosti a sklonu ke kriminalitě. Bělochů je více, tmavých lumpů také. To není rasismus, to je realita. Jde o mentalitu geneticky uloženou.

  Podívejme na smutnící davy. Zatímco běloši poklekají, omlouvají se, černoši rabují, rozbíjejí výlohy, kradou ve velkém. Jejich údajný smutek a zloba se obrací nejen k prodejnám s luxusním a spotřebním zbožím, ale také k nákladním vlakům a kamiónům, odkud utlačovaní odebírají bez placení zboží, které jim dokáže zmírnit smutek ze smrti nešťastného Floyda. Většina tohoto zboží samozřejmě patří společnostem vlastněným bělochy a podnikatelům bílé pleti. Což je dané tím, že běloši prostě ve svém životě něco budují, snaží se být úspěšní, proto i pracují. Ale radost z ukradeného, to je něco jiného. Víte, jaká to je dřina odnést ukradenou televizi či ledničku? A jakou radost udělá, když si ji doma postaví do pokoje a uvědomí si, že nic nestála? On ten Floyd je vlastně skutečně hrdina, když pomohl tolika lidem k novým věcem.  Rabování je tedy pro fanoušky Floyda projevem solidarity a smutku. Trochu zvláštní smysl pro pietu.

  V rámci výše uvedeného došlo i a ničení soch a památek. Zcela nečekaně to odnáší historické osobnosti, které se podíleli na objevování nových světadílů či byli významné při různých událostech. Samozřejmě jde o bělochy, což je způsobeno především tím, že dotyční něco dokázali. To se o moc Afričanech říct nedá, natož ve světě, kde je třeba k tomu stát se slavným skutečně udělat něco výjimečného. Když se zhluboka zamyslíme a budeme vzpomínat na to, kdy se něco podobného stalo, tak s výjimkou sportu a snad kultury jen tak na něco nepřijdeme. A díky těmto dvěma odvětvím je plno černochů astronomicky bohatých. To dokazuje, že být schopným není zakázáno ani černochům. Jde o to prosadit a nemít přitom kriminální minulost. Kolik takových lidí tmavé pleti je? Například v basketbalu, atletice, tenisu, americkém i světovém fotbalu (pozor, jde o různé sporty) skutečně dost. Také hudba a film poskytují mnoho možností vstoupit mezi slavné, zvláště tehdy, když v hollywoodských ateliérech existuje umělá hra na rovnoprávnost, kdy se zapomíná, že bělochů je v USA 9x více.

  Právě kultura dostává momentálně mnoho ran. Jsou stahovány filmy vypovídající o skutečných událostech a přibližující reálnou historii. Jistě, v některých obdobích byli černoši především levnou pracovní silou a jejich domestikace byla započata v době otrokářů dovážejících Afričany na americké plantáže. Otroci však existovali i dříve, nejednou to byli běloši a mezi nejvýznamnější vládce trhů s otroky v minulosti patřili Arabové. Ti obchodovali nejen s pracanty, ale i s evropskými ženami a zajatými Evropany. Nejsou však stahovány pouze filmy s historickou tematikou, ale i satira a drama, ve kterých je moderní objevovat rasový podtext. O tom, co jím je, můžeme pouze polemizovat. Lze očekávat, že v blízké budoucnosti budou do kin pouštěna pouze ta díla, ve kterých bude mít dominantní roli černoch. Historie bude ještě více překrucována a sebemrskačství se stane normou pro tvůrce kultury. Přitom chcete li zaznamenat náznaky skutečného rasismu a násilí, stačí se zaposlouchat do textů většiny černošských raperů. Vše postupně směřuje k jedinému. Po genderových úchylnostech, jejichž důsledkem bylo odstraňování mužských významných osobností, přichází doba, kdy jsou likvidovány připomínky všeobecné úspěchů bělochů. To značí, že bílý muž je světu tak nějak na obtíž. Začíná boj o přežití, čeká nás genocida?

  Je zajímavé, že v Asii se nic podobného neřeší. Asiaté jsou totiž dostatečně hrdí a vůbec nic podobného nepřipouští. Podobné lze říct o Rusku, kde si hlídají své. Zdegenerovaný Západ, ke kterému se posledních pár let hlásíme také, svou liberální a stále více levicovou politikou (chtělo by se říct přizdisráčskou) způsobuje nevratné změny na charakteru mladé generace. Sypání si popela na hlavu za činy svých předchůdců pouze podtrhuje neznalost historie a naivní idealismus. Sluníčkářská ideologie vycházející z přání vidět svět zeleno-růžově způsobuje pouze totální chaos a přeměnu prosperující společnosti v hromadu hnoje. Smrt Floyda byla spíše nešťastnou náhodou, které se okamžitě chytili všichni ti, kteří touží po změnách za každou cenu, ať vedou kamkoliv. Neuvědomují si, že jde především o politický pokus změnit svět tak, aby bohatí byli ještě bohatšími, mocní ještě mocnějšími a ostatní zůstali ovládaným davem idiotů. Smrt grázla Flozda ukázala, jak jednoduchá manipulace s lidmi může být. V důsledku jde stejně o boj amerických elit a pokus zvrátit boj Trumpa  se samozvanými světovládci. A kdo to nechápe, je pouze naivním konzumentem mediálního bahna.

Jindřich Kulhavý