Další úlitba státní pokladně…z kapsy občana

  Populismus se opět projevil ve vší své kráse. Není nic logičtějšího, než chránit svou zemi před znečištěním, ekologové jásají a prostý lid kroutí hlavou nad drzostí těch, kteří tu navrhují a utváří zákony. Posledním počinem je posunutí hranice, která určuje rozdíl mezi starým autem a vrakem v očích úředníků. Mluvíme o návrhu na nová pravidla při placení tzv. ekologického poplatku.

  Neschopnost nazývat věci pravým jménem je k vzteku. Politici z nás dělají blbce na všech frontách. A pokud jde o automobilismus, přímo excelují. Poslední zprávy o tom, že se konečně začnou opravovat silnice, bohužel však všechny najednou a uzavřené úseky nebude dle ministra dopravy možné objet, jsou jako Novácké zprávy z Kocourkova. To snad není normální. Stát na dopravní infrastrukturu mnoho let kašle, aby najednou změnil svůj postup o 180°. K tomu se přiřadily spory o zvýšení rychlosti na některých úsecích dálnic a rychlostních silnic, neustálé dohady o způsobu placení mýtného na dálnicích a v neposlední řadě každoroční zvyšování cen povinného ručení a předražená paliva, hrozící nové zóny placeného parkování v Praze, hlava z toho jde běžnému automobilistovi kolem.

  Teď tu máme nové ekologické poplatky. Vychází ze stáří aut a normy, které splňují jejich motory. Pokud vynecháme to, že neustálé změny norem způsobují pravidelné úpravy výrobních procesů a přináší snahu o vyhubení celé skupiny aut přinášejících radost a posazení nás do oturbených tříválců, skutečný ekologický dosah celé akce je nulový. Spíše jde o pobídku pro výrobce automobilů. Stát po nás chce v podstatě jediné:,,Jezděte auty do stáří cca 6ti let, poté je sešrotujte, nebo prodejte do zahraničí.‘‘  Tím by se zvýšily prodeje nových vozů, z čehož plynou do státní pokladny obrovské peníze z několika druhů daní, pokud by se podařilo vyrábět ta auta u nás, byl by efekt větší o zaměstnanost v určité lokalitě.

  Ekologie tak dostává na frak. Už samotná výroba každého kusu jakéhokoliv auta přináší daleko větší zátěž, než jeho provoz. Pokud se o vozidlo dbá, vydrží mnohé. V jakém je na silnici stavu, to záleží i na státní technické kontrole.  Není tedy třeba neustále vyrábět, prodávat a likvidovat vozidla ve stále kratších cyklech. Jenže….opět je to o penězích. Ekonomika se musí hýbat, politika má za úkol jí nějak pomáhat a my budeme platit a platit. A myslíte li si, že si svého miláčka necháte déle, můžete, ale nic není zadarmo. Ale zcela upřímně. Stejně mi můj sedmilitrový sedmisetkoňový nehybrid a supersport zároveň nikdo nerozmluví. Navíc se mi zdá, že zbytek světa to má tak trochu nějak jinak. EU opět  trčí nad vše.

J3.K