Dějiny národa Českého - BLANIČTÍ RYTÍŘI A STAROČESKÁ LEGENDA

  Nedaleko města Vlašimi se vypíná nevysoká hora Blaník, prorostlá tmavými lesy. Na hoře Blaníku jsou zbytky starých hradeb, které svědčí o tom, že tam kdysi stával pevný hrad. O vrchu Blaník se vypravuje pověst, dle které v něm dřímají ozbrojení vojíni se sv. Václavem v čele. Čekají tam proto, aby osvobodili českou zemi od nepřátel. Dole na východním svahu Blaníku je skála a z ní vyvěrá pramen, je to prý podle Kosmase počátek chodby, kterou se vchází do hory. Každoročně na Velký pátek se hora otevírá, rytíři vycházejí z Blaníka a u pramene napájejí koně. Je tu slyšet i řinčení zbraní, rachot bubnu a zvuky polnic.

  Legenda píše: Stalo se že pastýř pásl pod Blaníkem ovce, bylo to právě když hora byla otevřena. Šel hledat statného berana, který se mu zatoulal, přišel k otevřené skále a vešel dovnitř. Dlouho lidé o něm nic nevěděli, neboť skála se za ním zavřela. Pastýř spal v hoře celý rok. Když odcházel po roce, tu spatřil ozbrojeného rytíře, který ho požádal, aby šel v hoře poklidit. Když vešel dovnitř zpět, spatřil dlouhé síně a v nich na stěnách byly rozvěšeny zbraně. Po stranách stáli koně a u kamenných stolů seděli rytíři. Všichni do jednoho spali a ani se nehnuli. Když pastýř zametl síně, vrátil se po roce domů. Podivil se však, když mu vyprávěli, že celý rok byl v hoře: zakrátko však pastýř zemřel.

  Pověst o Blanických rytířích se zachovává z pokolení na pokolení v lidu českém, který i dodnes věří, že až bude nejhůře v české zemi, svatováclavské vojsko pomůže. Bude to v době, až se rozvodní pramen u skály, až se zazelená uschlý dub na temeni hory. Pak vpadnou nepřátelská vojska do České země v takovém množství, že by celou zemi roznesla na kopytech svých koní. Čechové a Moravané se nebudou moci ubránit velké přesile nepřátel. Tu se však Blaník sám od sebe otevře, vyjede z něho kníže sv. Václav na bílém koni a povede své silné a statečné vojsko k vítezství nad nepřáteli. Pak nastane tisíciletý mír a ti, kteří po hrozných bojích zůstanou na živu, budou sjednoceni a budou milovat svůj jazyk český a svou vlast.

 Tato legenda o knížeti sv. Václavovi a rytířích z hory Blaník se vypravuje již několik staletí, snad už od samotné bratrovraždy knížete Václava. To jest od poloviny 10. století. Do dnešních dnů však rytíře ještě nikdo nikdy nespatřil. Znamená to, že v České zemi bude ještě hůře než třeba v době okupace, nebo Třicetileté války? Vyplní se proroctví Nostradama, že Evropu, tedy i české země, ve dvacátých letech nového tisíciletí přepadne ničivá třetí světová válka, vedená z východu? Doufejme, že to je špatné proroctví a že se nikdy nevyplní, ale...

  Legenda o sv. Václavovi a rytířích z hory Blaník zazněla z mnoha úst, první kdo ji sepsal, byl kronikář Kosmas, po něm tak zvaný Dalimil, nebo nedávný významný český umělec, prozaik a dramatik Alois Jirásek. A český hudební skladatel Bedřich Smetana ji dokonce zhudebnil do svého díla: Má vlast. Mikoláš Aleš ji vyobrazil. Karel Jaromír Erben o ni napsal i báseň: Balada Blanická. Takový význam měla a má legenda o rytířích a sv. Václavovi.

Na obrázku pod textem: Vrchol velkého Blaník