Dějiny národa Českého - Bulvár z historie a nebo historický fakt?
www.inadhled.cz Autorka: Michala Hrbovská Jak už název napovídá, není u této zprávy o Marii Terezii zřejmé, zda se jedná o pravdu a nebo o "dvorské pomluvy". Je známo, že svého manžela Františka Štěpána Lotrinského nade vše milovala a byla ochotna mu akceptovat jeho avantýry s ženami od dvora. Ale co ona? Byla mu skutečně věrná? Tento článek, bych spíše nazvala - Věc názoru"
Podíváme se jak na její soukromý život rodinný, tak i na život milenecký. Ovšem, zda s muži skutečně "něco" měla, se dnes po pravdě již bohužel nedozvíme. Jasný fakt je samozřejmě ten že to byla dcera a dědička císaře Karla VI.; římskoněmecká císařovna, česká a uherská královna, rakouská arcivévodkyně (1740–1780). Dále je také známo, že Marie Terezie byla věřící člověk a jejími patronkami je panna Maria a svatá Teresia.
Vláda a boží přikázání
Roku 1736 se provdala za vévodu Františka Štěpána Lotrinského (František I.) a díky pragmatické sankci usedla roku 1740 na trůn jako dědička rakouské monarchie. Po osmiletém boji (1740-1748) o rakouské dědictví s pruským králem Friedrichem II. nakonec vyhrála, ztratila však Slezsko, Kladsko a Parmu. Stala se královnou uherskou (25. 6. 1741 v Prešpurku) i českou (12. 5. 1743 v pražském chrámu sv. Víta). František I. byl roku 1745 zvolen císařem římským. Marie Terezie zavedla ve vnitřní politice osvícenské reformy (centralizace správy, oddělení politické správy od soudní, zbavení stavovského vlivu na zemské úřady, evidence půdy, zavedení jednotné měny, vypracování trestního zákoníku, schválení školního řádu a vydání robotního patentu).
Jako císařovna byla denní návštěvnicí alespoň na jedné mši a pravidelně se zpovídala (a to výhradně arcibiskupovi Trautsonovi, výjimečně jesuitovi páterovi Lenherovi). Velmi zbožná byla už od dětství, přesto se i několikrát denně prohřešovala proti přikázání „Nesesmilníš!“. Svého manžela však velmi milovala a byla mu nevěrná "jen" fyzicky. Marie Terezie měla za 40 let manželství "jen" 16 potomků vedle 7 porodů mrtvých dětí, přestože každý rok bývala v požehnaném stavu. František však věděl, že ne všechny děti jsou jeho. Potomci Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského založily habsbursko-lotrinskou dynastii.
Marie Terezie byla známá tím, že všechny šperky měla z perel. Svým milencům (ale i jiným lidem) dávala na památku své medailonky.
Císařská loterie lásky
Na plese hostitelky hraběnky Almesloe jsou dvěma ženám odcizeny šperky. Je marná snaha zloděje vypátrat dříve, než přijde pozvaná císařovna Marie Terezie, která má naproti hraběnčina paláce své letní sídlo na zámku Belvedere. Chytrá císařovna po příchodu vycítí napjatou atmosféru a vše se dozví. Daruje tedy poškozeným ženám své vlastní šperky, aby zábava mohla nerušeně pokračovat. Císařovna vymyslí loterii lásky, kdy si každá žena vylosuje pro sebe muže na noc (i Marie Terezie). Kvůli pátrání po zloději šperků také Marie Terezie nařídí všem mužům, aby se v oddělené místnosti svlékli, zda některý nemá šperky schovány v oblečení, přičemž tohoto pátrání se císařovna sama s radostí zúčastní a rovnou si s losem vybere milence na noc.
Nenapravitelný hříšník v rouše řeholním
Po noci u hraběnky Almesloe se v šest hodin ráno vydá k pravidelné zpovědi u arcibiskupa Trautsona, avšak za něj se vydává abbé Bollard a vše od Marie Terezie vyslechne. Zprvu nazlobenou císařovnu si však získá svými výbornými vyprávěcími schopnostmi, a tak s ním jde i domů. Jeho příbytek je bohatě zařízen, a to vesměs věcmi uloupenými bohatým lidem, kteří si k nim zase pomohli od chudých, kteří na ně pracují. Marie Terezie se dozví, že on včera okradl ty ženy. Abbé odjede vyzpovídat se do Říma a poklady vrátí – ale těm původním majitelům, chudým.
Rodinný život na císařském dvoře
Marie Terezie má na svém dvoře zaveden vlastní režim, který vyhovuje i pánům a dámám z ciziny. Pomůže například ruskému Bestuževovi.
Císařovna žárlí na jiné krasavice. Jednou se například ve Vídni objeví se svým vystoupením štíhlá italská tanečnice Santini jen v průsvitmých hedvábných šatech. Marii Terezii to pobouří, ale tanečnice jejího hněvu nedbá a vystoupí dokonce zcela nahá jen s cícsařovniným medailonkem na prsou. (Ten jí zapůjčila baronesa, kterou jednou Marie Terezie urazila kvůli jejímu malému poprsí.)
Marie Terezie byla také známá tím, že sama zasnubovala dívky, protože přála rodinám a spoustě dětí.
Gian Giacomo Geronimo Casanova, chevalier de Seingalt
Do Vídně se za Marií Terezií vypraví Casanova, jelikož ji chce osobně poznat. Předtím však stráví noc s Kristinou Thunovou, o čemž je nucen Marii Terezii povědět, a ta tedy Kristinu nechá vyhodit. Casanovovi udělí jiný trest – musí jí celou noc sloužit a ráno pak (unaven po dvou probdělých nocích) Vídeň opustit.
Pandurský vojevůdce plukovník baron Trenck
Marie Terezie obdivuje divokého plukovníka Trencka (narozen 1.1.1711 v Kalábrii), který už ve svých třinácti letech znásilnil několik šestnácti až dvacetiletých dívek, a chce se s ním seznámit. Baron se tak dostává na jedno z nejčelnějších míst mezi jejími milenci. (Když se Marie Terezie s Trenckem seznámí, je jim 28 a 34 let.)
Slavnosti, křtiny, cesty a jiné příjemné události na císařském dvoře
Jako matka je velmi přísná, na manžela velmi žárlí (přestože jí je mnohem věrnější než ona jemu – a ona to ví). Do roku 1756 porodí 13 dětí (arcivévodové Josef, Karel, Leopold, Ferdinand, Max, arcivévodkyně Marie Anna, Johanna, Josefa, Karolina, Amálie, Kristýna, Alžběta a Marie Antonie), z nichž nejradši má Karla, jenž je také prvorozeným „synem purpuru“ (František ho zplodil již jako korunovaný císař, ne jen jako arcivévoda). Karel ale zemře v šestnácti letech. Poslední dceři Marii Antoinettě, narozené 2. 11. 1755 a pokřtěné Marie Antonia Anna Josefa Jana, sudičky prorokují neštěstí, které se vyplní. (Na oslavu jejího narození jsou totiž uspořádána divadelní představení, při nichž František přistihne císařovnu s jedním z milenců a v té době navíc svět postihne velké zemětřesení.) Z Marie Antoinetty se tak stane nejnešťastnější francouzská královna.
Tato kapitola také popisuje korunovační cesty do Budapešti (1741) a do Prahy (1742), kde se císařovně velmi líbí.
Idylky z letního pobytu popisují císařské pobyty v Laxenburgu, které zde Marie Terezie trávila dobrovolně v těžkém odříkání.
Veselá vdova
V 70. létech 18. století císařovna konečně uzavře výhodný mír s pruským králem Bedřichem II., přesto je to však období pro císařskou rodinu velmi nešťastné. Roku 1764 zemře Josefova manželka Isabella a rok nato také císař František I. Pro Marii Terezii je to těžká rána.
Finále královských lásek
Marii Terezii velmi trápí postupné stárnutí. Jejím údajně posledním milencem je osmnáctiletý mladík. Po tomto milovaní totiž je poprvé unavena.
Má poznámka:
Přiznám se, že mě tyto zvěsti velmi zaskočily. Především údajný románek s baronem Trenckem....