Dějiny národa Českého - ČECHY NA ÚSVITU DĚJIN
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Zatímco na se Moravě již od první poloviny 9. století tvořilo jádro silného státu, o němž se postupem času množí informace, Čechy v té době vystupují z hlubin minulosti jen velmi ojediněle. Informace jsou velmi slabé až skoro žádné. Od ostatního světa byly izolovány tehdy jen obtížně překročitelným věncem pohraničních hor prorostlých neproniknutelnými lesy. Z vnějšku byla česká země, v latinských pramenech nazývána krásně Bohemia, chápána již jako celek, přestože se uvnitř členila na řadu samostatných kmenových území, jejichž vládci mezi sebou velmi a často urputně válčili.
V boji středoevropských Slovanů s rozpínavou politikou Východofranské říše (Německa) podporovala česká knížata v druhé polovině 9. století Velkou Moravu. V této souvislosti je také poprvé zmiňován L.P. 872 kníže Bořivoj I. Přemyslovec. V období Velkomoravské říše se území Čech stalo její součástí. Velkomoravský kníže Svatopluk musel svou vládu nad tímto územím opřít o velkou autoritu, a tak volba padla právě na prvního historicky doloženého vládce Čech knížete Bořivoje I. Ten také L.P. 883 přijal spolu se svou manželkou Ludmilou a několika členy jejich doprovodu křest od velkomoravského arcibiskupa Metoděje. Na Levém Hradci posléze Bořivoj I. založil první křesťanský kostel v Čechách. Ovšem uvnitř vlastní rodiny narazil Bořivoj na odpor velmožů a načas dokonce musel ze země uprchnout právě na Moravu.
Teprve přímý vojenský zásah velkomoravského knížete Svatopluka umožnil Bořivojovi návrat do Čech. Ale za své sídlo si zvolil raději město, jenž se posléze začalo jmenovat Praha. A na znamení vítězství křesťanství tam nad starým pohanským obětištěm vybudoval nový a první kostel na území Prahy, který dostal jméno Panny Marie. Bohužel dnes již kostel neexistuje, ale díky archeologům můžeme jeho zbytky vidět na druhém nádvoří pražského hradu.
Kníže Bořivoj I. využil jak podpory ze strany mocnější Moravy, ale také rostoucího vlivu církve. V tomto mu byla nápomocna jeho manželka a první česká světice Ludmila patrně z rodu Pšovanů, tedy z Mělnicka. Směrem k západním a severním hranicím se vliv českého knížete obešel bez větších problémů. Snad jen útržkovitá zpráva o bojích mezi Přemyslovci a rodem Lučanů byl patrně jediný problém Přemyslovců o nadvládu českého území.
Naproti tomu na východě Čech narazili Přemyslovci na téměř souběžný pokus o vytvoření státního území. Byl to hlavně rod Charvátů, jejichž knížata z rodu Slavníkovců měla své centrum na hradišti v Libici nad Cidlinou. Tento boj skončil až v době šestého knížete z rodu Přemyslovců Boleslava II., kdy byl 28. září L.P. 995 rod Slavníkovců vyvražděn. A tak Přemyslovci ovládali celé území a k tomu se později natrvalo připojila i část Moravy.
Pevně doufám, že česká země bude i nadále samostatná a bude jen součástí Evropy, nikoli jejím vazalem nebo jakousi loutkou v moci úředníků hlavně Evropské unii. Máme krásnou a historicky bohatou zem, krásná města, jenž jsou na obdiv celému světu. Kulturně vyspělé hlavní město, které je patrně nejkrásnějším městem na světě. Máme svou krásnou řeč, kterou naši předci uhájili před poněmčováním, a v neposlední řadě máme ty nejkrásnější ženy, co svět kdy viděl. Bůh a sv. Václav ochraňuj české země.
