Dějiny národa Českého - ČESKÁ KORUNOVACE KARLA IV. A BLANKY MARKÉTY Z VALOIS

  Dne 2. září L.P. 1347 se Praha oblékla do slavnostního hávu, sjeli se do ní vzácní hosté z dalekých zemí a na velkém tržišti sv. Havla se připravovaly velké hody. Již za úsvitu spěchali lidé k chrámu sv. Víta na Pražském hradě, tedy spíše ke staveništi, každý chtěl být přítomen slavné korunovaci Karla a jeho krásné manželky Blanky z Valois.

  Vzhledem k tomu, že král Jan Lucemburský královskou korunu někde zastavil, dal Karel zhotovit korunu novou a pojmenoval ji podle zemského patrona sv. Václava. Byla podle přemyslovské podoby, z 22 karátového zlata a ozdobena 91 drahokamy a 20 perlami, i nové žezlo a prsten byly ze zlata. Vždy po korunovaci měla být královská koruna umístěna na hlavě sv. Václava v chrámu sv. Víta a sejmuta jen v den korunovace nebo při jiné významné akci. První byl korunován právě Karel a po něm čeští panovníci.

  Památná korunovace se konala podle nového korunovačního řádu. jenž byl až na některé změny zachován i v pozdějších dobách. Nejvýznamnější částí korunovace byla ta, v níž arcibiskup Arnošt z Pardubic (první český arcibiskup) se krále ptal :, Chceš-li svatou víru držet a skutky spravedlivými chovat? Na to Karel odpověděl "chci". Arcibiskup se pak zeptal: Chceš-li království to od Boha Tobě propůjčené podle spravedlnosti otců Tvých chránit a bránit?ˇˇ. Karel odpověděl: ,,Slibuji hlavně, že tak učiním, jako že mne Bůh silou svoji posilňovat a moji věrní svou pomocí přispívat budou!´´. Po těchto slovech se arcibiskup obrátil k lidu řka: ,,Chcete-li knížete Karla za hlavu svou a za krále uznat a jeho poslušní býti?´´. A tu zvolal všechen lid i šlechta: ,,Rádi, Rádi, Rádi.´´

  Pak byl korunován a po něm i královna Blanka z Valois. Korunovační průvod se odebral z Pražského hradu na Vyšehrad, kde byly slavnostně uctěny přemyslovské relikvie. Záhy po korunovaci vydal král Karel českým i moravským stavům potvrzení práv a svobod.

  Karel byl sice od počátku své samostatné vlády značně zaměstnán mnoha různými panovnickými záležitostmi, ale hlavní úsilí zaměřil na povznesení Českého království. Sám o sobě pravil, že velkou láskou lne ku království českému, a že nepokládá za práci, ale za odpočinek, může-li přemýšlet o okrášlení a povýšení tohoto království. Nejvíce pak pamatoval na Prahu kterou nazval " sídlem a hlavou království" a nejen českého.

  Zkrátka Karel IV. českou zemi miloval a nutno dodat, milovala ji i jeho první manželka Blanka z Valois. která bohužel zemřela rok po své korunovaci 1. srpna L.P. 1348. Za Karla se provdala L.P. 1323 již v Paříži, potom žila nějaký čas v Lucembursku a L.P. 1334 přišla do Českého království již z titulem markraběnka moravská. Karlovi porodila dvě dcery, L.P. 1335 Markétu, která ovšem zemřela jako čtrnáctiletá a L.P. 1342 Kateřinu Lucemburskou. Po její smrti Karel pojal za manžekku Annu z Falce.

Na obrázcích: Banka z Valois a Karel IV.