Dějiny národa Českého - ČESKÝ KNÍŽE OLDŘICH
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Stejně, jako v případě jeho starších bratrů Boleslava III a Jaromíra, tak ani u Oldřicha není známo datum jeho narození. Podle antropologů se Oldřich narodil patrně L.P 985, nebo 986. Otec Boleslav II., slavný to kníže, určil Oldřichovi úděl na Žatecku, tedy někdejší území kmene Lučanů. Matka knížete Oldřicha nám zůstala dodnes neznámá. Po nástupu jeho bratra Boleslava III. Oldřich i Jaromír spolu se svoji nevlastní matkou Emou utekli před Boleslavem III. do Bavorska. Po návratu do Čech a Jaromírově nástupu na knížecí stolec zřejmě pobýval Oldřich na Žatecku. A zde se seznámil s údajnou selkou Boženou, s níž měl syna Břetislava.
Kronikář Kosmas však připomíná, že Oldřich byl v té době už ženatý s bohužel nám neznámou manželkou, která snad pocházela ze Saska. Kosmas krásně ve své legendě vylíčil ono setkání knížete a selky u studánky.( Knížeti Oldřichovi, nemaje syna a potomka, našel zalíbení u krásné panny, po níž zahořel láskou velikou) A dále Kosmas pokračuje ( Kníže poslav hned pro ni pojal ji v manželství, Božena ta krásná panna, povila mu syna, který dostal jméno Břetislav.)
Díky společensky nerovnému sňatku s prostou venkovankou Boženou bývalo Oldřichovi přisuzováno značné sociální cítění, hlavně u kronikářů Kosmase a Dalimila. Na jaře L.P. 1012. provedl Oldřich tzv. státní převrat, zbavil svého bratra Jaromíra vlády a sám se stal českým knížetem. Následně se dostavil do Merseburku, kde se nechal do své funkce potvrdit u římskoněmeckého krále Jindřicha II, který mu udělil Čechy v léno. Ale ani ne o dva roky později doma čelil pokusu o vzporu některých českých předáku, zejména pak u Vítkovců.
Jeho doslova tvrdý zásah proti vzpouře, když vyvraždil i několik nevinných lidí, šokoval i samotného císaře Jindřicha II. L.P. 1014 vyslal polský kníže Boleslav Chrabrý do Čech poselstvo vedené svým synem Měškem II., aby mu nabídl vzájemné urovnání sporů a spojenectví proti králi Jindřichovi II. Oldřich ale usoudil že jednání může být ze strany Poláků provokací. Oldřich nakonec zaútočil se svým vojskem na samotné Polsko a nejen, že jej porazil, ale také zpět dobyl i Moravu, kterou Poláci drželi od časů knížete Boleslava III.
Po této události byl však Oldřich zajat novým císařem Konrádem II. a na jeho místo, tedy místo knížete, se opět vrátil jeho bratr Jaromír. Oldřich však ve vězení dlouho nepobyl, podle jedné verze legendy prý úspěšně zapůsobil na city císařovny Gisely, která ho snad tajně propustila, podle druhé verze, sehrál roli přímluvce šumavský poustevník, později svatořečený Vintíř.
Na jaře L.P. 1034 už zase omilostněný kníže Oldřich byl zpět v Praze. Drsně se vypořádal se svým bratrem Jaromírem, syna Břetislava vyhnal na Moravu a znovu se ujal vlády, ne však nadlouho. 9. listopadu L.P. 1034 kníže Oldřich umírá mezi jídlem a pitím, jak napsal Kosmas.
