Dějiny národa Českého - CÍSAŘOVNA KAROLÍNA AUGUSTA BAVORSKÁ. MANŽELKA CÍSAŘE A KRÁLE FRANTIŠKA I.

  Když se rakouský císař František I.Habsburský L.P. 1816 oženil po čtvrté s Karolínou Augustou, měl údajně prohlásit, že si bere ženu, která ho přežije. A měl pravdu, jeho prorocká slova se naplnila. Karolína Augusta ho totiž přežila o dlouhých osmatřicet let. Nová rakouská císařovna, česká a uherská královna se původně jmenovala Charlotta a byla dcerou bavorského krále Maxmiliána Josefa a jeho manželky Vilemíny Augusty Hesensko-Darmstadtské. Narodila se 8. února L.P. 1792. Sňatek domluvil její otec Maxmilián, protože jeho postavení bavorského krále bylo v té době hodně vysoké.

  24. září L.P. 1816 se tedy konala svatba s Charlottou (Kateřinou), které bylo v té době bylo čtyřiadvacet let. Od počátku měla z manželství velké obavy, neboť se šuškalo, že František I. se k ženám nechoval příliš laskavě. Po sňatku se chování císaře Františka I. vůči manželce vyostřovalo. Vyhýbal se jí, odmítal s ní sdílet lože a mluvil s ní jen při společném stolování. Jak dalece se s tímto manželovým odmítavým chováním smířila sice nevím, ale měla na druhou stranu alespoň dostatek volného času a svobody. Ráda chodila na procházky, učila se anglicky a italsky, krásně malovala a občas jezdila navštěvovat své rodiče do Mnichova, kde se sama narodila.

  Charlotta někdy L.P. 1816 přijala jméno Karolína. Také proto, že před sňatkem s císařem Františkem byla provdána za Viléma I. vévody Bavorského, se kterým se rozvedla pro neshody. Titul rakouské císařovny byl přece jen více než titul velkovévodkyně. Karolína Augusta svou krásou a kultivovaností okouzlila celou Vídeň a právě toto hlavní město ji po svatbě L.P. 1816 připravilo velkolepé uvítání za hlaholu všech zvonů a slavnostních dělových salv. Karolína Augusta si během několika málo měsíců oblíbila i císařovu dceru z druhého manželství Marii Terezii Neapolskou. Ráda a s nadšením Františka I. doprovázela na jeho častých cestách po rakouské monarchii, ale i do Čech a Uher. O císařovně Karolíně Augustě se šuškalo, že měla slabost pro stejné pohlaví, tedy ženy. Ráda a často navštěvovala památky, muzea a výstavy. Milovala četbu, literaturu a dokonce některé autory literárních děl finančně podporovala.

  Je pozoruhodné že se nikdy nepletla do politiky. Tuto doménu přenechávala své nevlastní sestřenici Žofii Bavorské (matka Františka Josefa I.). L.P. 1848 se nepletla ani do Žofiina plánu na abdikaci jejího nevlastního syna Ferdinanda V. ve prospěch Františka Josefa I.

  L.P 1835 císařovna Karolína Augusta ovdověla, když císař František I. ve věku 67 let zemřel na zápal plic. Trůnu se ujmul její nevlastní syn Ferdinand V., poměrně neschopný a duševně zaostalý panovník, který v revolučním roce 1848 sám abdikoval.

  Císařovna Karolína Augusta se po manželově smrti stáhla do ústraní. Bylo ji třiačtyřicet a před sebou měla ještě téměř čtyřicet let života. Naplnila ho především charitativní činností. Financovala budování škol, nemocnic, ale také podporovala jak ve Vídni tak v Praze výstavbu bytů pro dělníky. V Praze založila nadaci k výchově služebnictva.

  Jako vdova vedla u dvora celkem nenápadný život. Všichni ji ctili jako úctyhodnou ženu, která měla pro každého porozumění. Její největší touhou bylo vlastní dítě, ale toho se Karolína Augusta nikdy nedočkala. Zemřela 9. února 1873 a byla s náležitými poctami pohřbena do kapucínské krypty ve Vídni.