Dějiny národa Českého - Hrabě Václav Budovec z Budova

  Další významnou postavou stavovského povstání byl hrabě Václav Budovec z Budova. Tento velký politik a diplomat se narodil 28. srpna LP 1551 nedaleko Kutné Hory. Byl jední s protagonistů stavovského odboje proti císaři a králi Ferdinandovi II. Habsburskému. Vzdělání tento vynikající rytíř a kavalír získal v německém Wittenbergu na protestanské univerzitě. Dále studoval např. v Anglii nebo v Nizozemí, kde konvertoval ke kalvínismu. Často a rád cestoval po celém světě. Přátelil se zejména s protestanty. I díky tomu zastával v Cařihradu-dříve Konstatinopolu-funkci vyslance císařského dvora za Rudolfa II. Dokonce se naučil i turečtinu a arabštinu.

  Po návratu se Václav Budovec z Budova oženil s Annou z Vartemberka. Díky této svatbě Budovec získal velké panství Mnichovo Hradiště, Mladou Boleslav a její okolní vesnice. Někdy okolo roku 1607 ho císař Rudolf II. Habsburský povýšil do panského stavu, a díky tomu se stal císařským radou a předsedou apelačního soudu. Stejně jako Jáchym Ondřej Šlik, Bohuslav z Michalovic a Matyáš Z Thurnu se Václav Budovec přidal k naléhání na císaře Rudolfa II. o listinu, která potvrzovala náboženskou svobodu. Rudolf II. nakonec tento majestát vydal LP 1609 v Praze. Po smrti Rudolfa II. se Václav Budovec z Budova naplno zapojil ke stavovské opozici. 23. května LP 1618 se podílel na 2.Pražské defenestraci na Hradu. Z jeho podnětu byli s okna vyhozeni místodržící. Následně po této události jej nově zvolený král Fridrich Falcký ustanovil zemským direktorem a královským komorníkem.

  Vzhledem k tomu, že výrazně podporoval volbu Fridricha Falckého na českého krále, byl Václav Budovec po prohrané bitvě na Bíle Hoře odsouzen Ferdinandem II. k trestu smrti. Stejně jako ostatní členové stavovského odboje byl Budovec v únoru 1621 před popravou uvězněn do Bílé věže na Pražském hradu. Jako jediný uvězněný nikdy nelitoval svého činu, a dokonce se před vyšetřovací komisí prohlásil za věčného mučedníka, což mu ještě více uškodilo. 21. června LP 1621 byl pak na Staroměstském náměstí jako druhý v pořadí popraven. Jeho rozsudek zněl: Jelikož se výrazně zapojil do povstání a podporoval Fridricha Falckého, bude mu hlava sťata, levá ruka uťatá, na ostatek rozčtvrcený. Hlava na obdiv spolu s jínýma na mostecké věži vystavena bude. Nikdy jako jediný nepožádal o milost. Možná také proto o něm Jan Amos Komenský napsal: Byl to muž znamenitého učení a vystupování. Nikdy necouvl.