Dějiny národa Českého - IBRAHÍM IBN JÁKÚB-ZPRÁVA O ČESKÉ ZEMI?

  Cestovatel arabsko-židovského původu Ibrahím Ibn Jákúb někdy v době panujícího knížete Boleslava II. navštívil českou zemi, aby nám zde zanechal svědectví, jak to u nás z pohledu cizince vlastně vypadalo. Napíši Vám přátelé českých dějin alespoň jeho zkrácenou verzi.

  A co se týče země Boleslava, tedy její délku od města k městu Praha až k Krákova rovná se cestě tří týdnů a hraničí po celé délce se zemí Maďarů. Město Praha je vystavěno z kamene a vápna a je největším městem co do krásy a obchodu, po celé Evropě tak téměř se nerovnajíce. Přicházejí se z města Kráková Rusové a Slované se zbožím a z krajiny Turků muslimové rovněž s drahocenným zbožím, jako jsou mince cenné, kožešiny, ale také prodejem otroků.

  Prodává se tam za jeden kirát 0,123 gramů stříbra. Česká země je nejlepší zemí ze severu a nejzásobenější v potravinách. Za jeden denár je toliko pšenice, že vystačí člověku na měsíc, a za tutéž cenu tolik ječmene, kolik vystačí jezdci na 40 dní, a dále za tento 1.kirát deset slepic.

  Ve městě Praha vyrábějí se sedla, uzdy a tlusté štíty, kterých se užívá v těchto zemích. V zemi Bohemia zhotovují se též lehké šátky z tenké tkaniny. Cena těchto u nich stála 10 šátků za jeden kirát. Jimi obchodují a provádějí směnu mezi sebou. Zvláštní je, že obyvatelé země Bohemia jsou snědější s černými vlasy, zatímco světlý typ je u nich jen zřídka k vidění.

  Tato zpráva arabsko-židovského cestovatele je tak trochu podivná. Za prvé-město Praha v době knížete Boleslava II. ještě byla spíše menším městem, a převládal zde jako stavební materiál dřevo. Jen snad na několik výjimek, a to jen dva kostely, které byly z kamene. Za druhé-české země nesousedí z Maďary a už ne vůbec v době zmíněného knížete Boleslava II., kdy i Morava byla stéle ještě samostatná a pod zprávou Uhrů a posléze Polska. A za třetí-obyvatelé české země pochází z kmenů slovanských, ať už Bójů nebo Keltů, takže jistě se nadá mluvit o tom, že Češi v době knížete Boleslava II. jsou snědí a že bílých je jich pomálu. Dnes je tato zpráva předmětem zkoumání historiků a archeologů. Stejně tak, jako kdo vlastně Ibrahím Ibn Jákúb byl.