Dějiny národa Českého - KLADIVO NA ČARODĚJNICE - VELKÉ LOSINY

  Před více jak 300 lety ochromila život v Šumperku, Velkých Losinách, Sobotíně a Rudolticích událost, která se černě zapsala do temných dějin naší země. Na ohnivých hranicích uhořelo tenkrát více jak 100 lidí obviněných z "čarodějnictví". Uhořel i církevní představitel Krištof Alois Lautner, který dodnes stále marně čeká na svou rehabilitaci, tedy úplné očistění.

  Komu všemu katolický kněz a desítky upálených lidí vadilo? Vše to začalo čistě náhodně, a to když jedna stará žebračka vzala z kostela svatou hostii, aby ji posléze předala Marii Ščukové pro její těžce nemocnou krávu.

  Faktem je, že pověsti o čarodějnicích zasáhly celou Evropu, zejména Španělsko, Holandsko a německé země. Obvinovány byly často i bylinkářky, někteří léčitelé, ale hlavně bohatí měštané. Často ve spáru inkvizice skončila i mladá a pohledná žena. Samotní inkvizitoři měli i svou bibli s názvem Kladivo na čarodějnice. Tato kniha vznikla v letech 1486 až 1487 ve Štrasburku na přání jednoho z tehdejších kardinálů při papežské stolici. Autorem byl mnich Dominikánského řádu Jakub Sprenger. Kniha obsahuje teologický výklad temných a nadpřirozených sil, zejména pak čarodějnic a jejich pronásledování.

  U nás se čarodějnické procesy rozhořely LP 1678 díky zmíněné žebračce. Do čela procesů se postavil nedostudovaný právník, a v té době majitel hostince, šedesátiletý stařec trpící pakostnicí - Jindřich František Boblí z Edelštadtu. Ihned po svém příjezdu začne Boblík zatýkat hlavně bohaté a vlivné obyvatele Velkých Losin. Dobře totiž ví, že jejich majetek propadne vrchnosti, a tedy i jemu samotnému. Taktéž dobře věděl, že mučení a samotnou popravu si odsouzení lidé sami museli zaplatit. Veškerá obvinění bylo smyšlené. Lidé ze strach udávali jeden druhého, až nakonec se do celého případu vložil samotný císař z Vídně Leopold I., který další procesy zakázal.

  Boblík z Edelštadtu byl nakonec nucen jít na odpočinek, ale i nadále pak žil jako spokojený a bohatý člověk. Na sklonku svého života se ještě stihl oženit, dožil se 81 let, ale za sebou nechal více jak sto lidských obětí jeho řádění na Moravě.