Dějiny národa Českého - KNĚŽNA DRAHOMÍRA-MATKA KNÍŽETE VÁCLAVA A BOLESLAVA

  Kněžna Drahomíra je v našich dějinách spojena s vraždou babičky sv. Václava a matkou knížete Spyhněva a Vratislava Ludmily. Pravděpodobně pocházela ze slavného a starého rodu Stodoranů. nebo také, jak uvádí Kristián, Havolanů. Tedy Polabských Slovanů, kteří pocházeli od Braniborska. Kristián dále uvádí, že Stodorané již od 8. století nejsou pohané a přijali křest západní církve. Za českého knížete Vratislava se tato v té době šestnáctiletá dívenka provdala okolo LP 906., tedy v době, kdy i v Čechách již bylo křestanství.

  Podle legendy o svatém Václavovi víme, že se Drahomíře a Vratislavovi narodilo šest dětí, dva synové a čtyři dcery. O dcerách se ale žádná legenda již nezminuje, takže prokazatelně známí jsou jen synové Václav (svatý Václav) a Boleslav. Patrně po Vratislavově smrti LP 921 se vdova Drahomíra dostala nejen do konfliktu s Ludmilou, ale později i se synem knížetem Václavem. Díky odlišné výchově obou synů, a zejména Václava, který jako prvorozený měl nastoupit na knížecí stolec v Praze.

  Konflikt mezi oběma ženami měl i mezinárodní význam, jelikož měl mladý kníže Václav proti vůli své matky těsnou vazbu na německého panovníka Jindřicha I., zvaného Ptáčníka. Což hlavně Drahomíra nelibě nesla, byla totiž až příliš hrdá na svůj slovanský původ. Velké neshody mezi Drahomírou a Ludmilou vyústily k první u nás známé vraždě v panovnickém domu. Podle legendy jak Kosmase tak Kristiána měla právě kněžna Drahomíra nechat na hradišti Tetíně zavraždit Tommou a Gommonem v té době patrně již 70ti letou Ludmilu. O této vraždě se zmiňuje ještě jedna legenda, a to legenda Mantovského biskupu ze severní Itálie. Ludmila byla na hradišti uškrcena šátkem přesto, že oba vrahy prosila, aby ji kopím probodli. Byla by totiž prolita krev, a tím by se stala svatou. Takto to líčí Kristián ve své kronice.

Těsně po vraždě se kníže Václav chopil moci a první co učinil bylo vyhnání matky ze země. Patrně netrvolo příliš dlouho a Václav svou matku povolal zpět. Drahomíra se ale usídlila u svého mladšího syna Boleslava na Staré Boleslavi. Kněžna Drahomíra patrně tlačila na knížete Václava, aby přestal platit poplatek do Německa a postavil se proti Jindřichovi I. A možná, že to byl pro bratra Boleslava impuls k odstranění svého staršího bratra Václava. Dne 28. září 935 byl kníže Václav ve Staré Boleslavi opravdu zavražděn a knížecího stolce se okamžitě sám chopil. Podle Kristiána Drahomíra svého steršího syna Václava hodně oplakávala a ze strachu o svůj život raději odešla do Charvát, tedy dnešního Chorvatska.

  Jak již jsem pasal v předchozích článcích, kníže Boleslav odstarnil všechny věrné knížeti Václavovi na hradišti Budeč nedaleko Roztok u Prahy. Kdy a kde kněžna Drahomíra zemřela bohužel nevíme, ale jistě to bylo po roce 935. Ještě bych chtěl dodat, že Drahomíra nechala těsně po zavraždění své tchýně postavit na hradišti Tetín kostel zasvěcený sv. Michalovi. Patrně si tak chtěla ulevit na duši, jak píše kronikář Kosma.