Dějiny národa Českého - KNÍŽE BOLESLAV I. ZVANÝ UKRUTNÝ

  Kronikář Kosmas nazval Boleslava I. ukrutným bratrovrahem. Byl opravdu Boleslav I., mimo jiné faktický zakladatel českého státu tak ukrutný? Charakteristika, kterou vám zde napíši, v mnoha směrech neodpovídá Kosmovu vyprávění. Boleslav I. byl velmi schopný vládce, který vlastně z původně malého středočeského státečku zformoval základy českého státu.

  Boleslav I. se narodil zřejmě někdy L.P. 915. V době, kdy dal údajně zavraždit svého bratra knížete Václava (pozdější sv. Václav) a zmocnil se, jak píše kronikář Kosmas, lstí vlády, mu tehdy mohlo být zhruba dvacet, nejvíce však dvaadvacet let. Už jako velmi mladý se oženil s jistou Bigotou, o níž nenechal zprávy ani kronikář takzvaný Dalimil a ani Kosmas. Z dětí s jistotou známe jen následníka Boleslava II. (Boleslav tak řečený Pobožný) a Strachkvase, jenž jako mnich asi přijal jméno Kristián. A byl snad autorem nejstarší legendy o svatém Václavovi a jeho bábě Ludmile. Boleslav I. měl ještě dceru Doubravu, která se provdala za polského knížete Měška I. z rodu Piastovců, prvního historicky doloženého polského panovníka, a dále pak Mladu, pozdější abatyši kláštera benediktinek při bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.

  Ani ne rok poté, co se Boleslav I. zmocnil vlády, zemřel východofranský král Jindřich Ptáčník. Boleslav toho okamžitě využil a přestal platit tribut (daň za mír), k němuž se zavázal jeho předchůdce kníže Václav (sv. Václav). To ale netrvalo dlouho, Jindřichův syn Ota I. L.P. 936 vpadl do Čech, nutno dodat, že Boleslav jeho vpád zatím dokázal ustát a dokonce Otu I. porazil, ale ve druhém vpádu německých vojsk do Čech byl nakonec Boleslav I. poražen. Dokonce již v té době vznikla pověst, že Ota I. vpadl do Čech na žádost knížete Lučanů, kteří měli sídlo na dnešním Žatecku.

  Po třech letech od zavraždění svého bratra knížete Václava (sv. Václava) dal Boleslav I., zřejmě na nátlak církve, dal přenést Václavovo tělo ze Staré Boleslavi do rotundy sv. Víta na Pražský hrad. Samotné přenesení znamenalo podle tehdejších zákonů církve svatořečení (kanonizaci). L.P. 955 začal Boleslav I. razit první mince-stříbrné boleslavské denáry a kromě toho vybudoval silnou profesionální armádu čítající odhadem pět tisíc mužů. Také s pomocí tohoto vojska značně rozšířil české knížetství a ve válce s Maďary ovládl velkou část Moravy a připojil k území Slezsko a Krakovsko. Na východě sahaly hranice českého státu až do Kyjevské Rusi.

  Mezitím se Boleslav I. smířil s císařem Otou I. a na bavorské řece Lechu spolu s ním porazil kočovné Maďary L.P. 955. Poražení maďarští nájezdníci se usadili v Uherské kotlině. A tak vznikl nový stát Uhersko. A prvním knížetem se stal Štěpán I. (sv. Štěpán) z rodu Arpádovců.

  Boleslav I. měl velkou touhu založit v Praze biskupství, začal tedy spolu se synem Boleslavem II. vyjednávat jak s císařem Otou, tak s Papežem Janem XIII., avšak nově zřízeného biskupství se Boleslav I. už nedočkal. Zemřel 15. července L.P. 972. A zanechal po sobě pozoruhodně zkonsolidovaný český stát, který se ve všech ohledech podstatně lišil od někdejšího malého a neklidného Václavova knížetství. V jeho osobě odešel jeden z nejschopnějších panovníků. Ještě dodám že pražské biskupství vzniklo L.P. 973 a prvním pražským biskupem se stal Dětmar ze Saska.