Dějiny národa Českého - MIKULÁŠ OPAVSKÝ- NEMANŽELSKÝ SYN PŘEMYSLA OTAKARA II.

  O králi železném a zlatém a o jeho životě jsem již několikrát psal, jeho mládí bylo až příliš bujaré, tak tedy není divu, že mladý pohledný král měl kromě dvou manželek i milenky. Asi tou nejznámější byla jistá dvorní dáma Markéty Babenberská Anežka z Kuenringu. Z velké lásky mezi Přemyslem a Anežkou se narodilo celkem pět děti. Nás ale dneska bude zajímat prvorozený Mikuláš zvaný Opavský. Narození tohoto velmože, který se usadil ve Slezsku a nechal zde postavit opavský hrad, je hodně nejisté, patrně to byl rok 1255, a už vůbec nevíme, kde se Mikuláš narodil. Mikuláš se stal vlastně zakladatelem vedlejší větve rodu Přemyslovců a musím napsat, že jeho ambice stát se pánem na Severní Moravě byla značná. Zdálo se, že Přemysl Otakar II. patrně nebude mít s Markétou Babenberskou dědice vzhledem k tomu, že byla o více jak 20. let starší než král sám. Král tedy požádal papeže Alexandra IV o legitimizaci svého syna s Anežkou z Kuenringu Mikuláše Opavského. Jenže pro církev to bylo dítě nenarozené v řádném manželství, a tak to papež Alexander IV. zamítl. Nakonec se Přemysl Otakar II. rozvedl a vzal si vnučku svého úhlavního nepřítele Bély IV., Kunhutu Uherskou. A synovi Mikulášovi přidělil 4. července LP 1269 Opavsko.

  Mikuláš Opavský vstupuje do politiky smutnou událostí, a to když 26. srpna 1278 byl zabit jeho milovaný otec, král Přemysl Otakar II. I přes jeho velkou pomoc v této bitvě byl Přemysl Otakar Rudolfem Habsburským poražen a sám v bitvě zákeřně zabit. Je pravdou, že král Přemysl Otakar II., tedy až na přítomnost několika málo šlechticů včetně Mikuláše Opavského, byl ve válečném poli u Suchých Krůt zcela osamocen a vlastně českou a moravskou šlechtou zrazen.

  Asi největší podíl na prohře měl Vítkovec Záviš z Falkenštejna, který krále zradil a za úplatek přeběhl na druhou stranu. Tuto podlost si dobře zapamatoval Mikuláš Opavský až do doby, kdy se mladý král Václav II., rozhodl svého pozdějšího otčíma Záviše zbavit. Nejdříve Záviše zahrnul urážkami, a stejně tak i královnu-vdovu Kunhutu Uherskou, se kterou Záviš uzavřel manželství, aby je nakonec vyhnal z Opavska. Sám se nakonec Mikuláš Opavský dokonce smířil s římským králem Rudolfem I. Habsburským a slíbil mu, že Falkenštejna za zradu na otci potrestá. Což vůbec Rudolfovi vzhledem k rozpínavosti Falkenštejna v Českém království nevadilo. Aby si pojistil věrnost římského krále, vzal si Mikuláš Rudolfovu neteř Adelheidu za manželku, měl s ní tři syny, Mikuláše II, Jana a Václava.

  V lednu 1289 byl na základě listiny, kterou vydal král Václav II., Záviš z Falkenštějna na hradě Hluboká Mikulášem Opavským a polským velmožem Kazimírem Bytomským nejdříve zajat, a to přímo před zraky Závišovi manželky Kunhuty Uherské, aby byl nakonec LP 1290 patrně samotným Mikulášem Opavským na hradě Hluboká sťat naostřeným prknem. To byla pro šlechtice tehdy potupa. Za Mikulášovy věrné služby král Václav II., opavského velmože ustanovil zástupcem v zemi po dobu své nepřítomnosti, což byla v té době velká pocta.

  Bohužel ze smrtí posledního Přemyslovce Václava III., přišel i smutný konec Mikuláše Opavského, nejdříve byl LP 1308 vyhnán z Opavy, uchýlil se v Brně, kde vybudoval kostel minoritů sv. Jana, tam byl nakonec i sám po smrti, která ho zastihla 26. července LP 1318, pohřben. Ještě před svou smrtí se ale Mikuláš Opavský dočkal navrácení Opavska díky králi Janu Lucemburskému, který svěřil Opavsko Mikuláši II. Opavskému, tedy synovi Mikuláše Opavského. Byl to patrně poslední mužský Přemyslovec, který v té době žil. Díky jeho slávě a cti se Opava stala královským městem a byla přijata i jako slezské hlavní město.