Dějiny národa Českého - MOJMÍR I. VELKOMORAVSKÝ KNÍŽE

  Mojmír I. byl velmožem, který pod svou vládu sjednotil slovanské kmeny na Moravě, Západním Slovensku a v okolních územích do jediného knížectví. Katolický kněz a barokní dějepisec Tomáš Pěšina z Čechorodu odvozoval jeho původ od mýtického Moravoda, údajného syna knížete Sáma.

  Také je možné, že Mojmír mohl být potomkem perských bojovníků, kteří po rozvrácení své říše Araby odešeli ze Střední Asie do Evropy. Dokladem je podobnost perských a velkomoravských šperků, oděvů, zbraní, a konečně i samotný název Morava, který by prý mohl mít původ ve vzdálené Asii.

  Pokud se však budu držet strohých faktů, tak se setkáváme s Moravany poprvé L.P. 822, kdy císař Ludvík Pobožný, syn Karla Velikého, svolal do Frankfurtu nad Mohanem říšský sněm. Zúčastnili se ho patrně i zástupci kmenů Západních Slovanů: Srbové, Čechové a Moravané. O devět let později pokřtil pasovský biskup Reginhar všechny Moravany. Nejednalo se pochopitelně o masový křest veškerého obyvatelstva Moravy, ale o přijetí křesťanské víry moravskou politickou elitou, nepochybně v čele s prvním velkomoravským knížetem Mojmírem I. z rodu Mojmírovců.

  L.P. 833 kníže Mojmír I. vyhnal z Nitry jakéhosi knížete jménem Pribinu. Zřejmě tak dovedl do vítězného konce zápas o sjednocení kmenových území do jednoho celku. Pribina, ač zůstal pohanem, nechal v Nitře pro svou bavorskou manželku zbudovat kostel, který L.P. 828 vysvětil salcburský arcibiskup Adalram. Tato okolnost musela knížete Mojmíra znepokojovat. Vždyť spřízněnost nitranského knížete s franskými velmoži pro něj představovala nebezpečné riziko mocenského obklíčení.

  Nitranský kníže Pribina se po své porážce uchýlil k markraběti Východní marky ((dnešní Rakousko) Ratbodovi, který ho uvedl k východofranskému panovníkovi Ludvíku Němcovi. Pribina se u něj domáhal vojenského zásahu, ale nepochodil a jako náhradu obdržel Dolní Panonii u Baltského jezera.

  Mojmír I. zatím zřejmě dále rozšiřoval své území až k Dunaji a k Dyji. Jeho centrálním hradištěm byly Mikulčice. L.P. 846 vytáhl proti knížeti Mojmírovi východofranský král Ludvík Němec a dosadil na místo velkomoravského knížete jistého Rostislava. Údajně synovce samotného Mojmíra I. První velkomoravský kníže Mojmír I. patrně zemřel těsně před vpádem franských vojsk na Moravu. Tak začala sláva Velkomoravské země.