Dějiny národa Českého - OBNOVITEL ČESKÉHO STÁTU, PŘEMYSL OTAKAR I.

  Novým zakladatelem českého státu se stal Přemysl Otakar I. V mnoha ohledech to byl znamenitý panovník, snažil se zlikvidovat nároky německých králů na České království a získat samostatnost. Přemysl Otakar I. také odstranil starou zásadu z doby knížete Břetislava I. o nástupnictví českých panovníků (tzv. stařešinský zákon) a zavedl místo něho prvorozenectví. Podle této zásady pak sněm L.P. 1216 zvolil jeho jedenáctiletého syna Václava I. za budoucího českého krále.

  Přemysl Otakar I. také získal nejen pro sebe samého, ale i pro své nástupce, tzv. Zlatou bulu, udělenou císařem Filipem ze Švábska na Sicílii. A královský titul, který potvrdil i samotný papež Inocence III. L.P. 1212. Jako dík za toto privilegium Přemysl Otakar I. vyhlásil, že čeští králové jsou povinni účastnit se říšských sněmů jen v případě, že se budou konat poblíž hranice Českého království. Německý král Filip Švábský si ještě vymohl, že český král bude doprovázet císaře s třemi sty ozbrojenci pří cestě za císařskou korunou.

  Po smrti moravského markraběte Vladislava Jindřicha L.P. 1222 získal Přemysl Otakar I. i Moravu, na kterou si činil nárok rod Děpolticů, vedlejší rod samotných Přemyslovců. L.P. 1228 byla vhodná situace k zajištění postavení budoucího českého krále, a tak dal Přemysl Otakar I. korunovat ve svatovítské bazilice svého nejstaršího syna Václava (budoucího krále Václava I., zvaného také Václav I. Jednooký.) Samotný korunovační obřad vykonal mohučský arcibiskup. Při korunovaci však byl opomenut starodávný obyčej posadit nového knížete (krále) na kamennou stolici na Vyšehradě a ukázat lidu střevíce a mošnu bájného zakladatele rodu Přemysla Oráče. Mnozí to také považovali za pohrdání národním právem a obyčejem.

  Za panování Přemysla Otakara I. postupně začala v Čechách a na Moravě vznikat v hojném počtu různá církevní, ale i světská zařízení (kláštery, kostely, hrady, tvrze). Přemysl Otakar I. zemřel 15. prosince L.P. 1230 po 33 letech kralování. Nelze mu upřít, že jeho vláda byla pro České království blahodárná. Když nastoupil na trůn, byly Čechy v hlubokém úpadku, ale v době své smrti zanechal synovi (a nejen jemu) velkou a mocnou říši, která se v Evropě těšila velké vážnosti a taktéž síly. Bylo to hlavně jeho dílo, jehož dosáhl nikoli mečem a ohněm, ale diplomacií a využití slabosti svých nepřátel. V této činnosti mu byl velmi podobný pozdější český král a císař svaté říše římské Karel IV. Možná dědičnost, kdo ví.

  Na obrázku: Pečeť krále Přemysla Otakara I. L.P 1223.