Dějiny národa Českého - OSTROVSKÝ KLÁŠTER-DAVLE Díl první
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Kajícník Boleslav II.
K založení druhého mužského kláštera v Čechách, benediktinského opatství na Ostrově u Davle, dal popud český kníže Přemyslovec Boleslav II, Spíše šlo o velké přání umírajícího otce splněné nově nastupujícím knížetem-synem Boleslavem III.
Založení kláštera je tradičně kladeno do počátku roku 999, toto datum není ale zcela jednoznačné. Událost bohužel nekomentuje žádný soudobý kronikář a nezmiňuje ji dokonce ani slavný Kosmas, což je patrně k zamyšlení. Začátek dějin kláštera přibližuje až privilegium Přemysla Otakara I. z počátku 13. století. Počátky opatství lze shrnout asi následovně. Nemoc, která ničila poslední roky života knížete Boleslava II,. mohl kníže v intencích doby chápat jako boží trest. protože ne všechny kroky, které za své dlouhé vlády učinil, byly hodné státníka.
Obrovské území, jež získal po otci, se mu nepodařilo ani zdaleka udržet.Vhodnou formou pokání bylo tedy založení a obdarování nového konventu: zvláště, když nedávno předtím založil klášter na Břevnově. Zjistil jsme, že kníže Boleslav II. vyslal jakéhosi urozeného muže, aby vybral vhodné místo, které dal zasvětit sv. Janu Křtiteli, a za opata vybral benediktina Lanberta z kláštera sv. Mořice v Niederaltaichu, odkud měla do české země dorazit mnišská komunita.
Rovněž volba tohoto bavorského konventu mohla být součástí kajícného úkonu-v roce 997, na samém počátku své vlády, v době vrcholících sporů s novým císařem Otou II., vpadl český kníže Boleslav II. do Bavorska a vyplenil statky náležející právě klášteru, přičemž vojsko nejspíše poničilo i vlastní opatství. Další důvodem pro povolání mnichu z Niederaltaichu mohl být i příklon k císařskému reformnímu programu benediktinské řehole. A byla tu konečně i zcela prozaická příčina - v Čechách nebyl na samém sklonku prvního tisíciletí fungující mužský klášter, který by mohl poskytnout mnichům nový konvent.
Předpokládá se, že břevnovský klášter byl v té době v hlubokém úpadku a komunita shromážděná svatým Vojtěchem Slavníkovcem se po biskupově odchodu do Říma a libických událostí z roku 995 zcela rozešla. Boleslav II. zemřel na počátku února 999, a je tedy zřejmé, že jednání o novém klášteře včetně výběru místa i opata muselo proběhnout už v roce předchozím... Konec první části
