Dějiny národa Českého - Ottův naučný slovník

 Největší česká encyklopedie své doby, Ottův slovník naučný tu máme už přes 132 let. Autor Jan Otto (†74) zemřel 29. května 1916, loni to tedy bylo celých sto let od jeho úmrtí. Ottův slovník naučný budí respekt i v dnešní době.
Encyklopedie o 28 svazcích, kterou ve své velikosti předstihla jen obří Encyclopaedie Britannica, vycházela postupně mezi roky 1888 až 1909, tedy dlouhých 21 let. První koncept Národní encyklopedie české ale vytvořil Jan Otto už v roce 1884. Pro tehdejšího knihkupce a nakladatele se stala životním odkazem.
Jan Otto se narodil v Přibyslavi a už ve 13 letech musel kvůli nedostatku peněz opustit školu. Zamířil však do Prahy, kde jeho osud určila práce v tiskárně a svatba s manželkou Miladou, dcerou pražského tiskaře. Po tchánovi totiž přebral v roce 1871 knihkupectví a nakladatelství.
K encyklopedii ho inspiroval dřívější Riegrův slovník naučný a touha podpořit národní obrození. Nejprve vycházely v roce 1888 sešity o padesáti stranách, kterých vyšlo několik set. Jakmile ale v roce 1909 dokončil první vydání (které obsahovalo veškeré vědění 19. století), ihned začal svou práci doplňovat, smrt mu ale snahu znemožnila.
Těsně před skonem vyjádřil radost ze svého odkazu, když řekl, že „písemnictví naše dříve chudé začíná se rozmáhati do šířky i do hloubky.“ Encyklopedii do velikosti předběhla nedávno až internetová česká Wikipedia.
Všechna hesla samozřejmě nesepsal sám Jan Otto, ale složil tým mnoha odborníků. Největší potíž však měl s pozicí editora. První z nich, Jakub Malý, během práce na prvním vydání zemřel. Jeho nástupcem se tak stal budoucí prezident Československa Tomáš Masaryk. Jenže jeho zaujetí ve sporu o Rukopis Královédvorský a Zelenohorský ho z pozice vyřadila. I přes to se Otto přenesl a nakonec slovník dodělal.
Encyklopedie nabyla svou velikost i díky podrobnosti hesel. Není výjimkou, že některé ze slov bylo vysvětlováno na několika desítkách stranách. Heslo Jihoslované, Francie, Morava, Rakousko nebo Rusko dokonce přesahují stovku stran. A které heslo je největší? Přece Čechy, o nichž si přečtete na více než pěti stech stranách.
Odborníci a učenci své doby nevěřili, že by bylo možné vytvořit tak velké dílo, proto se na tvorbě odmítli podílet. Někteří pak bojkotovali encyklopedii kvůli osobním nevraživostem s některými členy redakce.
Historik Ilja Šedo prohlásil:
„Jan Otto měl inspiraci ve velké encyklopedii Britannice. Chtěl to napodobit a musel dát dohromady kolektiv autorů, předním autorem byl Masaryk. Do dnešní doby jde o nepřekonané dílo, žádná další česká encyklopedie nedosáhla takového rozsahu a věhlasu."