Dějiny národa Českého - PO STOPÁCH PRVNÍCH OBYVATEL NA NAŠEM ÚZEMÍ A V EVROPĚ

   Krátce před počátkem našeho letopočtu vtrhli do Čech germánští Markomani, na Moravu i na území dnešního Slovenska jejich soukmenovci Kvádové. Vůdcem Markomanů byl jistý Marobud, který vynikal silnou postavou, smělou myslí a velkou bojovností. Vzdělání získal v Římě. takže to byl barbar více podle rodu než podle rozumu. Tento válečník se toužil stát slavným a mocným tak, jako byli římští panovníci. Založil silnou a velkou říši, jejímž středem byly Čechy. Pro svůj dvůr dal vystavět pevnou tvrz, kterou nazval Morobudum. Stála patrně na místě, kde je dnes Starý Plzenec. Podle římského vzoru zavedl stálou a velkou armádu, početné pěší i jízdní vojsko, k jeho dvoru hojně přicházeli cizinci, zejména římští obchodníci a řemeslníci.

  Marobudova sláva však netrvala dlouho. Nejdříve se proti němu vypravili Římané, kteří se obávali mocného a silného souseda, pak došlo ke konfliktu s Chetrusky, udatnými válečníky. Jejichž válečník Armin s vojskem se v roce 17 utkal s Marobudovými pluky v nynějším Sasku. Bitva sice byla nerozhodně, ale mnozí bývalí Marobudovi spojenci se raději podrobili Arminovi, a tím došlo k oslabení jeho moci. O dva roky později dobyl Marobudovu tvrz jeho synovec a ujal se vlády. Marobud se uchýlil k Římanům a ponížený a v hanbě žil v italském městě Ravenna.

  Minula léta, uplynulo 1 a 2 .století. Germáni a jiní barbaři se nepřestávali tlačit na naše a římské území. Římané s nimi byli nuceni stále bojovat. V těchto válkách známých jako markomanské bylo naše území stále v neklidu. Po obchodních cestách se hemžili bojovníci, hordy cizích kmenů se tlačily od severu k jihu, na všech stranách se válčilo. Ke kmenům a národům, které v těch dobách procházely Evropou, patřili také Langobardi. Pronikali i do Čech a zejména na Moravu. Nejmocnější hnutí mezi národy způsobili v 5. století Hunové. Jejich hordy se přivalily do Evropy, mj. i na Slovensko, a podmanily si mnohé národy včetně Kvádů a Markomanů. Jejich nejmocnějším válečníkem byl Attila, bratrovrah, jehož pro velkou ukrutnost nazvali "bičem božím".

  V těchto neklidných dobách obyvatelé Čech a Moravy zjevně hodně trpěli. Zanikaly i osady, pole pustla a zarůstaly lesy. Na ty doby se dochovaly jen skromné památky. Krajinami projížděli barbarští bojovníci a ohrožovali klid v zemi. Po Středních a Západních Čechách byly nalezeny hroby z té kruté doby, v Praze-Podbabě dokonce celé pohřebiště, kde byli mnozí cizinci pochováni. Má se za to, že pocházejí z 5 století. Mezitím se v 5. století slavná říše Římská rozpadla a obchodní styky se přetrhaly. Poté přišel národ slovanský, ale to už je jiný příběh, který vám také rád připomenu.

Na obrázku: Válečník Attila.