Dějiny národa Českého - POČÁTKY KŘESŤANSKÉ KULTURY V ČECHÁCH
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník Vznešený rod Přemyslovců
Náboženský život, písemnictví a umění v přemyslovských Čech se rozvíjely pod režií bavorského Řezna. Hlavním centrem vzdělanosti byla Praha, školská aktivita je však doložena také na Budči a Libici. Stěžejním tématem pro literární činnost byl již od doby Boleslava II. kult sv. Václava, do středu zájmu se však dostává také analistika (vedení zápisu o událostech podle let) a otázka dějin christianizace včetně osudu Velké Moravy. Již před polovinou 10. století vznikla první staroslověnská legenda o sv. Václavovi, a brzy i latinská díla. Důležitým pramenem z těch dob je Kristiánova legenda.
Také Vojtěchova mučednická smrt vzbudila okamžitý ohlas, který se však projevil nejdříve v evropském kontextu ((Itálie a Německo). První rozkvět písemnictví ukazuje, že česká společnost si již kladla zásadní otázky o správnosti a smyslu své historické existence.
Nejstarší kostelík, odkud patrně vzešlo křesťanství, dal podle moravských vzorů postavit první český kníže Bořivoj na Levém Hradci. Právě zde došlo k volbě Slavníkovce Vojtěcha pražským biskupem. Nejstarší církevní stavbou v Praze byl menší kostelík Panny Marie, po němž ve 20. letech 10. století následovala, rovněž na pražském hradišti, trojlodní bazilika sv. Jiří plnící též funkci pohřebiště členů knížecí rodiny. Kníže Václav (sv. Václav) dal vystavět na kruhovém půdorysu kostel sv. Víta, od té doby nejvýznamnější církevní objekt v Čechách.
Podle otonského stylu bylo postaveno knížecí sídlo rodu Slavníkovců na hradišti Libice nad Cidlinou. Významnou památkou z těch dob jsou i románské rotundy na Starém Plzenci a Budči. Na objednávku knížecího přemyslovského dvora taktéž vznikla na přelomu 10.-11. století iluminovaná Gumpoldova legenda o sv. Václavovi. Takto začalo v Čechách křesťanství tak, jak ho známe dodnes.
Na obrázku: Kristianova legenda a Gumpoldova legenda.
