Dějiny národa Českého - PRAHA V DOBĚ KNÍŽETE SOBĚSLAVA I.

  Knížecí sídlo Přemyslovců se v první polovině 12. století stále ještě jen velmi málo podobá městu. Je spíše shlukem drobných osad a samot roztroušených hlavně na pravém břehu řeky Vltavy. Kamenné opevnění a zděné stavby bychom tu, s výjimkou překvapivě vysokého počtu kostelů a obou hradů (tedy Pražského a Vyšehradu), marně hledali.

  Praha bylo sídliště protáhlého tvaru, je dosud dřevěná, zdít se ovšem začne již brzy. Osídlení se vine v podstatě při ose Pražského hradu a Vyšehradu. Patrně tu v té době žilo 3000-4000 tisíce obyvatel. Vltavu přibližně v místech, kde je dnes Karlův most, překonává dřevěná lávka, po které mohou projíždět jen velmi lehké povozy. V provozu jsou také brody. Jeden blízko dřevěné lávky, druhý, pohodlnější a často používaný, je na Poříčí. Tam spojuje Poříčí a Bubny. Nacházel se v oblasti, kde je dnes Štvanický ostrov. U tohoto brodu a areálu při Svatopetrském náměstí na poříčské straně vyrostla osada cizinců, hlavně německých kupců a řemeslníků.

  Oba pražské hrady spojovala komunikace, kterou už Kosmas nazývá ulicí Vyšehradskou. Přibližně trasa dnešní Malostranské náměstí-Staroměstské náměstí-Spálená-Karlovo náměstí-Vyšehradská třída. Z pramenů víme, že shluku sídel, takřka souvisle lemujících tuto trasu, se říkávalo Mezihradí nebo Mezihrady.

  Je velice pravděpodobné, že tento název se časem přenesl na celé rodící se město a dočasně sloužil jako jeho pojmenování. Praha se patrně v té době určitě nejmenovala Praha, tak se říkalo jen Pražskému hradu, jistě ne zalidněnému podhradí. Z toho tedy vyplývá, že Praha se nějaký čas jmenovala Mezihradí. 

  Na budoucím Staroměstském náměstí už v té době existuje velké a prostorné tržiště s pravidelným obchodním rytmem. V sousedním Týnu mají za poplatek zvaný "ungelt" vyhrazeno kupecké a skladovací právo cizí obchodníci. Kousek odtud žijí Židé, mají už svoji synagogu a neslavnou pověst "držgrešlí" . Jsou bráni vlastně jako nevěřící a jedině na ně se nevztahuje církevní zákaz provozovat lichvu.

  Pokud se rozhlédneme na Prahu dnes, tak její tvář se změnila k nepoznání, tam kde stál hustý les, kolem Mezihradí, tam jsou dnes rušné ulice a obchody všeho druhu. Sídelní město přemyslovských knížat, a to i v době zmíněného knížete Soběslava I., zůstává stále ještě neopevněné, jen Hrad a Vyšehrad se chlubí fortifikací. Za hradby se Praha schová až L.P 1234, tedy za krále Václava I. Přemyslovce.
  Ještě je třeba dodat, že kníže Soběslav I. panoval v letech 1125-1140.