Dějiny národa Českého - PRVNÍ MORAVSKÝ MARKRABĚ A ČESKÝ KNÍŽE KONRÁD II. OTA

 Konrád II. Ota se narodil jako druhý syn knížete Konráda Znojemského a jeho ženy Marie, dcery srbského knížete Štěpána Urnoše. Původně se jmenoval jen Konrád, druhé jméno Ota získal při pobytu v cizině. Jeho manželkou byla Hellicha, dcera Otty Wittelsbachu, děti spolu patrně neměli.

  Po smrti svého otce L.P 1161 získal Konrád II Ota Znojemsko, a L.P. 1173 k němu připojil Brněnsko a konečně L.P. 1179 se po připojení Olomoucka stal pánem celé Moravy. Konrád Ota byl velmi ctižádostivý, schopný a přitom prý vzdělaný kníže.

  L.P. 1173 podpořil Soběslava II. proti dosavadnímu panovníkovi Bedřichovi a o šest let později pomohl vyhrát Bedřichovi naopak rozhodující bitvu o knížecí stolec. Když byl český kníže Bedřich při domácí vzpouře vyhnán ze země, zvolili čeští předáci právě Konráda II. Otu českým knížetem. Jeho mazanost a bystrost se mu vyplácela. Bohužel z vlády se však dlouho neradoval. Po zásahu císaře Friedricha Barbarossy se musel knížecí hodnosti vzdát znovu ve prospěch Bedřicha a na místo toho byl prohlášen prvním moravským markrabětem.

  Staronový český kníže Bedřich spolu se svým nevlastním bratrem Přemyslem Otakarem I. porazil Konráda II Otu 10. prosince L.P. 1185 v bitvě u Loděnic. Za necelý měsíc se sešel Konrád II. Ota s knížetem Bedřichem ve Starém Kníně u Dobříše, Konrád uznal jeho svrchovanost a dostal za to příslib následnictví na českém trůně. Po Bedřichově smrti se skutečně moravský markrabě Konrád II. Ota stal českým knížetem a v květnu L.P. 1189 na říšském sněmu v Řezně mu císař Friedrich Barbarossa udělil Čechy v léno.

  V lednu L.P. 1191 se český kníže Konrád II. Ota s velkým doprovodem zúčastnil korunovační jízdy Jindřicha IV. do věčného města Říma a jako český kníže byl přítomen i císařské korunovace. Poté vojensky podpořil nového císaře Jindřicha IV. v jeho tažení do Itálie a při obléhání Neapole podlehl dne 9. září 1191 morové epidemii, která v té době ve městě řádila. Konrád II. Ota byl původně pohřben v klášteře v Monte Cassinu, jeho ostatky však byly později na přání krále Přemysla Otakara I. převezeny do Čech a uloženy do pražské baziliky sv. Víta.

  Tento slavný moravský markrabě a český kníže byl s úst krále Přemysla Otakara II. prohlášen za nejschopnějšího panovníka v knížecích dobách. Od jeho dob povýšila Morava na markrabství a stala se rovnocenným partnerem Čech.